Článek

TOP 10 zklamání podle VisionGame

Tento seznam bude možná trochu kontroverzní. Předem bych chtěl říct, že toto není seznam špatných her. Některé se po různých aktualizacích dokonce dostaly i na jiné seznamy našich TOP 10. Jen prostě nebyly to, co jsme čekali. Hodně těchto her třeba slibovalo velké věci a nakonec byly veskrze průměrné. Některým se prostě nepovedl start, ale jak už jsem psal, mnohým se to povedlo otočit.

Hry jsou řazené podle data vydání od nejnovějších po nejstarší.

DayZ (2018, Bohemia Interactive Studio)

DayZ má těžký život. Původně mód pro hru ARMA II si žije svůj vlastní život už od prosince 2013, kdy hra vstoupila do předběžného přístupu na Steamu. Hned ze začátku nabízela velký potenciál a dala dohromady solidní fanouškovskou komunitu. Když tvůrci v roce 2018 hru konečně přesunuli do plné verze, mnozí z fanoušků byli velmi zklamaní. Hra zaznamenala mnoho negativních recenzí, ve kterých však lidé často psali, že ji osobně milují, ale v takovém stavu, v jakém je, ji prostě nemohou doporučit nikomu dalšímu. Tvůrcům z Bohemia Interactive se nakonec podařilo situaci otočit a kladné recenze začaly opět převažovat. Nicméně celá situace se opět opakovala při vydání konzolových verzí, které schytaly dost podprůměrná hodnocení a například na PS4 byla hra slevněna o 40% pouhých pár týdnů od vydání. Nicméně s vydáním datadisku jménem Livonia se situace stabilizovala i na konzolích a tvůrci dále pracují na zlepšování této hry, ve které mnozí tráví i stovky hodin.

Kingdom Come: Deliverance (2018, Warhorse Studios)

KCD je jako fénix, který povstal z popela. Extrémně očekávaná hra od jednoho z nejznámějších českých vývojářů Daniela Vávry slibovala neokoukané a v mnohém revoluční RPG. Bohužel první půlrok po vydání byl malá katastrofa. Zdánlivě nekonečná řada bugů a tragický výkon na konzolích byli završeny patchem, který mnohým hráčům (osobní zkušenost) nenávratně smazal dosavadní postup ve hře. Stojí za zmínku, že na konzolích byl day 1 patch, který byl větší než celá hra na disku. (Na krabici bylo napsáno, že hra zabírá 23 GB, ale po updatu měla skoro 50 GB.) Naštěstí tvůrci pracovali dál a na YouTube první vlnu videí, kterými byly sestřihy bugů, nahradila druhá vlna videí, která hru vyzdvihovala jako přehlížený klenot roku 2018. Dnes můžete hru zakoupit jako Royal Edition, která kromě všech patchů obsahuje také veškerá DLC. Tato edice se dostala i na náš seznam TOP 10 RPG.

Mafia III (2016, Hangar 13)

Mafia III měla solidní šanci být nejlepším dílem série. Bohužel se na ni hodně podepsal několikrát restartovaný vývoj, který se nakonec přesunul částečně do Ameriky. Nejsmutnější pak je, že výsledkem je pořád velmi slušná zhruba patnáctihodinová hra s geniálními cutscénamy (což je mimochodem hlavní část toho, co vznikalo v české pobočce Hangar 13), která je však neuvěřitelně natažená repetetivním a vyloženě vatovým obsahem na zhruba 40-50 hodin. Není divu, že například podle trofejí na PS4 se dá snadno zjistit, že hru dohrálo jen 16 % hráčů. (Počet hráčů, kteří získali trofej, která se automaticky odemkne po poslední příběhové misi.) Více se o tom, co si myslíme, dozvíte zde. Případně jsme o hře mluvili i s Jarkem Kolářem, který byl jedním z jejích producentů.

Citadels (2013, Games Distillery)

Citadels ze začátku vypadala jako solidní odkaz na původní Stronghold. Obzvláště očekávaný po té, co třetí díl této slavné série docela propadl. Bohužel kromě toho, že hra nebyla moc zajímavá hratelnostně, tak vyšla naplněná bugy. Za to si vysloužila velmi negativní recenze, které v podstatě předznamenaly konec studia Games Distillery. To se ještě nějakou dobu snažilo zalepit hru opravnými patchy, ale nakonec zaniklo.

ArmA Tactics (2013, Bohemia Interactive Studio)

Ve stejném roce, kdy Bohemia Interactive vydalo třetí díl své vlajkové lodi ARMA, vydalo i tuhle malou odnož této série. Na papíře to zní dobře, protože se jedná o strategii ve stylu XCOM zasazenou na moderní bojiště. Bohužel se hra příliš nepovedla a samotné studio o ni nejspíš docela rychle ztratilo zájem. Dodnes je plná bugů a hratelně je daleko slabší než už zmíněný XCOM. Více se můžete dočíst zde.

Dreamkiller (2009, Mindware Studios)

V roce 2009 měli za sebou tvůrci z Mindware Studios velmi solidní stealth akci Cold War a dobře přijaté pokračování hry Painkiller s podtitulem Overdose. Právě touto hrou se inspirovali pro svou vlastní akční řež s názvem Dreamkiller. Hlavní hrdinka Dr. Alice Drake má schopnost vstupovat do snů jiných lidí. Zápletka jako z filmu Cela zkombinovaná s FPS ve stylu Painkillera? To zní dobře. Bohužel se zajímavou premisu nakonec nepodařilo úplně využít a převést v dobrou hru. Dreamkiller se stala i poslední vydanou hrou studia Mindware, které v roce 2011 zavřelo.

El Matador (2006, Plastic Reality Technologies)

Po solidní strategii Korea: Forgotten Conflict se studio Plastic Reality Technologies vrhlo na akční hru El Matador. Ten sliboval velmi zajímavé a ve hrách neokoukané prostředí boje agentů DEA s drogovými kartely. Hratelně se pak mělo jednat o akci inspirovanou Maxem Paynem. Bohužel výsledek má dodnes problém, aby nějak solidně běžel. Když pominu technické problémy, tak se jedná o hru, která při bližším ohledání vypadá jako fanouškovský mód do Max Payne 2, který se někdo rozhodl vydat jako samostatnou hru. Více se dočtete zde.

Vietcong 2 (2005, Pterodon)

Ach ten Vietcong 2. Z dnešního pohledu solidní střílečka, která navazovala na legendární první díl a měla být přemostěním k třetímu. Bohužel doplatila na restrukturalizaci svého vydavatele TAKE2. Nové vedení o titul nemělo zájem a tak vyšel bez podpory, marketingu a v naplněném podzimním termínu. Hra navíc nebyla moc vyladěná pro tehdejší stroje, takže většina hráčů měla velké problémy ji vůbec rozjet. V době, kdy neexistoval Steam, byl toto v podstatě rozsudek smrti, protože pokud hra nezaujala hned u vydání, tak už se k ní nikdo nevracel. Jako tomu bývá v dnešní době digitální distribuce. Studio bylo nakonec rozpuštěno a plány na sérii Vietcong schovány do šuplíku. Více se o hře můžete dozvědět v našem rozhovoru s Jarkem Kolářem.

Gene Troopers (2005, Cauldron)

V roce 2005 mělo za sebou slovenské studio Cauldron několik velmi solidních her. Spellcross: Poslední bitva, Battle Isle: The Andosia War, Chaser a Conan měly všechny nadprůměrná skóre a Gene Troopers slibovalo pokračovat v tomto trendu a přinést solidní sci-fi akci. Bohužel výsledek tak slavný nebyl a hra po právu zapadla jako tuctová střílečka, která se snažila kombinovat FPS s RPG a nakonec nebyla pořádně ani jedno.

Shade: Hněv andělů (2004, Black Element Software)

Shade byl ve vývoji docela dlouho. Black Element Software ho oznámili už v roce 1999, kdy nahradil jejich původní projekt jménem Nefandus. Hra vždy vypadala velmi dobře a byla v žánru, který v té době získával na popularitě. Problém byl, že když po dlouhém vývoji nakonec vyšla, tak už byl trh s podobnými tituly docela zahlcený a Shade nebyl v ničem nějak výjimečný. To bylo hlavně tím, že tvůrci měli i přes dlouhý vývoj relativně málo času na vytvoření hry, která nakonec vyšla. Jak říká jeden z tvůrců: „… udělali jsme 4x hru za rok, ale 3x jsme ji  zahodili…“. Výsledkem byl prostě takový lepší průměr, kterému moc nepomohlo ani to, že při vydání vyvstala potřeba do hry nahrát patch, což v roce 2004 rozhodně nebylo tak samozřejmé a snadné, jako je to dnes. Každopádně se jedná o první větší projekt pro spoustu lidí, kteří působí na naší herní scéně dodnes.

Otec dvou dětí přes den a hráč přes noc.

Komentáře(0)

Nejsou k dispozici žádné komentáře.

Nemáte účet?

Jako registrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní napsat komentář, diskutovat o ní, nebo ji zařadit do některého ze seznamů.

Přihlásit/Registrovat