TOP 10 adventury podle VisionGame

Samozřejmě vzhledem k množství her, které u nás v tomto žánru vyšly, každého jistě napadne aspoň jedna, která na tomto seznamu není. Snažil jsem se být fér a své vzpomínky jsem konfrontoval s dobovými recenzemi her, a abych se dostal na TOP 10, tak jsem prostě z cca 20 uchazečů vybral ty, co měli nejvyšší skóre. Tím došlo k tomu, že hry jako třeba Ve stínu havrana, Ztracený ostrov a další, nakonec z užšího výběru vypadli. Každopádně pokud máte nějaké svoje adepty, tak je klidně napište do komentářů. Seznam budeme postupně upravovat podle toho, jaké nové hry budou vycházet.

Hry jsou řazené podle data vydání od nejnovějších po nejstarší.

Someday You’ll Return (2020, CBE Software)

Čerstvý přírůstek. Je to trochu jiná „adventura“ než ty ostatní na tomto seznamu, ale tato kategorie nám přišla jako nejvhodnější pro mix walking simulatoru a hororové adventury se stealth prvky. Hra byla ve vývoji pět let a po většinu té doby na ni pracovali jen dva lidé. Jan Kavan a Lukáš Medek udělali ve dvou hru, která je hratelnostně podobná hrám od studia polského studia Bloober Team, ale předčí je v každém aspektu. Obrovský kus práce, který ocenili recenzenti po celém světě, kteří hře dávají velmi vysoká hodnocení. Osobně ji ještě nemám dohranou, ale i tak můžu potvrdit, že vysoká skóre dostává zaslouženě.

Attentat 1942 (2017, Charles Games)

Attentat 1942 má sice svůj originální příběh, ten je však vystavěn na pozadí skutečných událostí. Je to taková kombinace mezi hrou a učební pomůckou. Nenásilnou formou do vás prostřednictvím komiksů, rozhovorů, dobových záběrů a různých miniher dostane hromadu informací z období nacistické okupace Československa. Komorní příběh jedné obyčejné rodiny v neobyčejné situaci je příjemnou změnou na poli her z tohoto období.

Machinarium (2009, Amanita Design)

Asi nejslavnější počin studia Amanita. Mohli jsme vybrat celou řadu jejich her do tohoto seznamu, ale rozhodli jsme se pro tuto, jelikož si ji můžete zahrát na v podstatě jakékoliv platformě a i přesto, že slavila již desetileté výročí, tak nedávno vyšla na XBOX One. Díky krásné ručně dělané grafice je to nestárnoucí klasika, na které její věk není vůbec znát.

Reprobates (2007, Future Games)

Hra Reprobates známá také pod názvem Zatracenci není pro každého. Pomalé vypravěčské tempo se jakoby promítá i do hratelnosti. Pohyb postavy v prostředí je opravdu pomalý, což pocítíte hlavně v momentech, kdy něco hledáte a snažíte se „přeběhnout“ mezi několika obrazovkami za sebou. Každopádně plusové stránky převažují. Hra měla ve své době skvělou grafiku, kdy především postavy byly až nezvykle detailní. A i když příběh nikam nespěchal, tak ve výsledku byl velmi dobře vystavěn a představoval jednu z hlavních devíz. Hra tak byla pokračováním skvělé série titulů od studia Future Games, jejichž výtvorů je na tomto seznamu hned několik.

Ni.Bi.Ru: Posel bohů (2005,Unknown Identity, Future Games)

I když se sedm let nemusí zdát jako zase tak dlouhá doba (některé hry jsou podobnou dobu ve vývoji), tak pro Unknown Identity to bylo v roce 2005 dost dlouho, aby si řekli, že je čas vydat novou verzi své hry z roku 1998 jménem Posel Bohů. Je pravda, že skok v grafice je obrovský a na první pohled byste možná ani neřekli, že jsou tak „blízko“ od sebe. Každopádně tato verze rozhodně celou hru posunula na nový level a zpřístupnila příběh o zapomenutém válečném výzkumu více hráčům.

Posel Smrti (2003,Unknown Identity, Future Games)

Posel Smrti je jedna z těch her, kterou zná téměř každý. Tato legendární hororová adventura odstartovala celou trilogii, nicméně Unknown Identity už na dalších dílech nepracovalo. Posel Smrti vynikal jednak solidním grafickým zpracování, výborným českým dabingem, ale také třeba tím, že měl opravdu dobře napsaný vážně míněný hororový scénář v době, kdy velká část adventur u nás byla spíše komediálního žánru. Licenci na Posla Smrti v zahraničí známého pod názvem Black Mirror má nyní vydavatelství THQ, které si s ní moc neví rady, po dvou dílech se sestupnou kvalitou se rozhodlo celou sérii restartovat a vytvořilo nejhůře hodnocený díl. Nyní je budoucnost celé série nejasná.

Polda 4 (2002, Zima Software)

Osobně jsem si původně myslel, že sem na seznam dám druhý díl této legendární série. Každopádně, jak už jsem psal v úvodu, tak v rámci ořezání na TOP 10 jsem přihlédl i k tomu, jaké měly hry dobové recenze a tady se ukázalo, že jsem asi jeden z mála lidí, komu se druhý díl líbil. Proto jsem nakonec zvolil díl čtvrtý. Polda 4 po grafické stránce moc dobře nezestárnul, ale je pravda, že jinak se jedná asi o nejlepší díl. Možná je to trochu o vkusu, protože kromě přepnutí do 3D Polda 4 trochu ubral z místy přestřeleného humoru a přimíchal i trochu vážněji míněný příběh. Samozřejmě stále v duchu série, ale i tak to byla docela velká změna. Více si můžete přečíst v našem článku zde.

DreamLand: Final Solution (1999, TOP Galaxy)

Víc je někdy míň. Tohle převrácené rčení bohužel platilo i pro DreamLand a stalo se nakonec osudným týmu TOP Galaxy. V době, kdy mezi českými adventurami kraloval Polda 2 s cca 40 postavami a necelými pěti hodinami herní doby se TOP Galaxy rozhodli přijít se hrou, ve které je zhruba 250 postav a herní doba se blíží dvaceti hodinám, v nichž se rozvíjí hned několik samostatných příběhů. Hra měla přes sto obrazovek, ze kterých skoro polovina byla předrenderované 3D. Což ve své době bylo minimálně na naší scéně nevídané. Není tedy divu, že se spekuluje o tom, že se jednalo o nejdražší českou hru své doby. Bohužel i když dobové recenze byly veskrze pozitivní, tak se úspěch u novinářů nepodařilo přenést na úspěch u hráčů. Po slabých prodejích u nás sešlo i z původního plánu představit hru světu. Pro mnoho lidí tak DreamLand zůstává „jen“ tou hrou, co má na obalu karikaturu Bruce Willise.

Dračí Historie (1995, NoSense) 

Jedna z nejúspěšnějších českých adventur své doby. Jejím vydáním navázala společnost Petra Vochozky (Vochozka Trading) na úspěch s o rok starším Tajemstvím Oslího ostrova. Stejně jako Tajemství, byla i Dračí Historie startovacím můstkem pro mnohé významné vývojáře, kteří působí na naší scéně dodnes. Konkrétně se jedná o programátory: Pavla Pospíšila, Lukáše Svobodu a Roberta Špalek, grafiky: Jakuba Dvorského, Pavla Juru a Jana Pokorného a hudebníka Radovana Kramáře.

Tajemství Oslího ostrova (1994, Pterodon Software)

V začátcích Pterodonu, když se ještě studio skládalo jen ze dvou lidí, ale paradoxně mělo delší název, vznikla tato hra, která stála na startu vlny českých adventur té doby. Jarek Kolář ji vytvořil s Petrem Vlčkem v době kdy oba teprve studovali na gymnáziu. Vyšla tehdy jako disketa v igelitovém pytlíku. Docela rozdíl oproti tomu jak vypadají fyzické kopie her dnes. Více o tom řekl sám Jarek Kolář v rozhovoru níže.