Článek

Bulánci, sladcí Bulánci a Bulánci s omrzlinami

Polštářové bitvy zažil v dětství snad každý. Nemyslím ty, které nakonec ve většině případů končily sourozeneckým brekem. Mám na mysli o hodně nelítostnější souboje, které nenechaly jedno virtuální pírko stát! Hotové válečné konflikty, kterých se mohli účastnit jenom ti největší drsňáci speciální zásahové jednotky E. A. P. (extrémně agresivní polštář). Ale běsnící polštář nebylo to jediné, co vás mohlo na bojišti podrazácky střelit do zad.

Kronika Bulánčí historie se začala psát dávno předtím, než první Bulík otevřel své digitální oči. V podstatě byla celkem podobná té lidské. Měla svou dobu bronzovou, slavnostní přistání na Měsíci, i období hippies s pestrobarevným povlečením. Dokonce jsme měli společnou válku, na kterou Bulánci-veteráni dodnes vzpomínají s hrůzou. Všechno to začalo vzpourou proti nevolnictví, která od základu změnila tehdejší interiérový design. Miliony polštářů po celém světe prchaly z gaučů a z ložnic, aby se mohly mstít lidské pohodlnosti. Druhá velká válka byla pro nebohé Bulánky o hodně horší. Po vzoru nacistické ideologie prosazoval generál Pfühl nadřazenost výplně bílými drahými pírky, a tak mezi sebou árijské a „podřadné“ polštáře sváděly nelítostné souboje.

Jejich nemilosrdné válečné mise zachytává od roku 2002 počítačová hra společnosti SleapTeam. „Snili jsme o malé bezplatné multiplayerové hře, která by nevyžadovala instalaci a bylo by ji možné následně rozšiřovat o nové doplňky.“1 odůvodňují autoři touhu, která stojí za vznikem herního titulu. A že se jim jejich sen splnil, o tom svědčí i Bulánčí popularita. Díky možnosti multiplayer, jednoduché hratelnosti a kreativnímu zpracování se z této virtuální polštářové bitky stala nesmrtelná legenda. V roce 2006 uvolnili autoři herní editor a v roce 2009 se Bulánci dočkali své verze pro mobily.

Verze pro další operační systémy, jako je Linux, či MacOS, však na svět nikdy nepřišly. Fanoušky mohly potěšit jedině herní alternativy, které se svého času také těšily přízni a oblibě. Jako první nastoupily do boje lentilky ve hře LentilWars. Na rozdíl od pomalých polštářů běhaly bonbónky po rychlých, hbitých nožkách, a taktická hra se tak rázem změnila na chaotickou střílečku. Oblíbená sladkost nevzpomínala na svou historii a neznala ani důvody svého vraždění. Po vzoru polštářů vedla válku na frontách s umělou inteligencí a přes multiplayer i s ostatními hráči. Jejich nelítostné souboje začaly na kuchyňském stole, pokračovaly přes vojenskou základnu a sklad a neušetřili ani vesmírnou stanici. Každá zbraň měla na jejich okrouhlá tělíčka celkem jiný efekt. Po ráně z granátometu stříkala čokoládová výplň na všechny strany, zatím co po zásahu laserem se ubohý bonbónek pomalu roztopil. Po grafické stránce hra nevypadala příliš dobře, přesto však v sobě skrývala pár sladkých hodin nevraživého zabíjení.

Genocidu bonbónků následovali tučňáci ze hry Tuxánci. Tentokrát se již vývojáři neomezovali jenom na Linux, ale pokryli rovnou i Open BSD, Mac OSX a Windows. Svou inspirací se polární ptáci otevřeně netajili. Zjevná je hned z názvu, a ukazuje se i v grafickém převedení herních arén a v obsahu zbrojního arzenálu. Na rozdíl od originálu však hra dovolila zápasit na jednom počítači jenom dvěma hráčům najednou. Stejně jako lentilky, i tučňáci měli na své dějiny trvalou amnézii. Na druhou stranu byli lépe zpracováni. Po zkopírování pár základních herních mechanik od Bulánků se chvíli snažili jít svou vlastní cestou.

Originál je jenom jeden a nemilosrdnou zkoušku času tak ze všech adaptací obstály jenom polštáře. Nezbývá už nic jiného než jim do příštích bojů popřát stejně štěstí, málo soucitu a alespoň tak přesnou mušku, jakou měly doteď.

 

Zdroje

http://www.tuxanci.org/https://

www.root.cz/clanky/lentilwars-bulanci-z-lentilek/https://

www.idnes.cz/hry/plne-hry/lentilwars-vrazedne-lentilky.A100629_234313_bw-plnehry-akcni_hau

Katarína Bojnanská
Ako väčšinu ľudí, k počítačovým hrám ma priviedla klasika. Moje detské srdiečko oslovil hlavne simulátor vojenskej kolonizácie nehostinnej púštnej planéty, prelezenej gigantickými červami, DUNE II. V súčasnosti ma na hrách fascinuje ich multi-odborovosť a komplexnosť. Baví ma nahliadať na veci z rôznych uhľov pohľadu (vedeckých aj umeleckých), a počítačové hry sú na to ako stvorené. Sama sa vo voľnom čase venujem digitálnej kresbe a 3D grafike. „Na plný úväzok“ študujem psychológiu a digitálne médiá, a popritom píšem články pre niekoľko internetových stránok.

Komentáře(0)

Nejsou k dispozici žádné komentáře.

Napsat komentář, recenzi

Jako registrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní napsat komentář, diskutovat o ní, nebo ji zařadit do některého ze seznamů.