Mnozí z vás jistě vyrůstali na prvních Buláncích – legendární české akční hře, která několik let okupovala školní učebny, kanceláře i domácnosti. Hráli jsme ji na školách, místo výuky informatiky, po večerech s kamarády, i tajně v práci. Bulánci se stali fenoménem nikoli kvůli propracovanému příběhu nebo památným hláškám (jako třeba Mafia), ale především kvůli sdílenému zážitku z hraní – ať už šlo o turnaje, bitvy v týmech, nebo divoké boje na vlastnoručně vytvořených mapách.
A právě tyto společenské a komunitní aspekty, které tvořily živou součást hráčské kultury kolem Bulánků, dnes paradoxně mizí nejrychleji. Turnaje, klany, fanouškovské weby, mapy i historky z hraní – to vše se dnes většinou uchovává jen v paměti několika jednotlivců.
Naštěstí ne všem je tento digitální stín minulosti lhostejný. Jeden z členů Herního archivu se ve své bakalářské práci věnuje právě fanouškovským aktivitám a tvorbě kolem původních Bulánků. Cílem je vytvořit souhrnný přehled komunitní tvorby, například:
- seznam fanouškovských map,
- odkazy na staré weby nebo fóra,
- a především výpovědi pamětníků.
Součástí projektu je i dotazníkový průzkum, který se ptá, kdo, jak a proč Bulánky hrál – ať už jste byli hardcore fanouškem, nebo jste si Bulánky jen párkrát zahráli ve škole.
Dotazník najdete zde:
https://forms.office.com/e/eihy4J3A6f
Budeme moc rádi za jeho vyplnění – a pokud máte doma schované mapy, screenshoty, staré články, vzpomínky, nebo jen chuť se podělit o vlastní příběh, napište na e-mail:
rudolf.suchy@hernihistorie.cz
Pomozte nám zachytit to, co tvořilo opravdové jádro bulánčí legendy. Ne hru samotnou, ale to, co jsme kolem ní společně vytvořili.
Miroslav Žák
České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.
