Léto s Oscarem – recenze

Miroslav Žák – 24/06/2017

Léto s Oscarem je první hra z dílny nově vznikajícího uskupení Illusion Softworks a zároveň poslední počin distribuční firmy Vochozka Trading, která tak za čtyři roky své aktivní činnosti vytvořila pro český trh nespočet velmi kvalitních českých her. Jenže všechno jednou končí a Petr Vochozka se jako zakladatel Illusion Softworks od této chvíle začíná zaměřovat pouze na opravdu profesionální produkty.

Ale zpět ke hře. Oscar Sláma je obyčejný kluk, který ve škole zrovna neexceluje. Výsledkem je totální selhání na konci roku, pořádná ostuda a rodičovský trest, v jehož důsledku je zlobivý synek vyslán za svými prarodiči do Kotěhůlek, aby jim celé prázdniny pomáhal a přišel na jiné myšlenky, než jak provést co největší lumpárnu a kde se ulít. V českém Oscarovi se střetávají americký Larry a polský Mlíčňák, takže můžete čekat dost legrace a neméně hezkých dívek, nějakou šťastnou náhodou úplně opuštěných a připravených porozumět vašim touhám. Celé dobrodružství by se dalo rozdělit do tří částí. Nejprve se Oscar musí dostat do vlaku směr Kotěhůlky, v něm obšťastnit pasažéry pěti kupé, pak přesednout na autobus, strávit noc v české divočině a konečně v samotné vesnici za jediný den odolat přihřátému fotografovi, rozsypat rybáře, který už opravdu dlouho nic nechytil, zpříjemnit večer starouškům a pak i sobě. Celý děj se velmi pomalu rozvíjí a bude vám nějakou dobu trvat, než dorazíte tam, kde by podle všeho měla hra teprve začínat. Nejde ani tak o známku rozsáhlosti hry jako spíše o to, že původně to s ní autoři zamýšleli zřejmě velkoryseji.

Hlavním mínusem Léta s Oscarem je ručně kreslená grafika na úrovni her tak o pět let starších. A když na podobném stupni jako grafika je i animace postaviček, není k tomu dál potřeba nic dodávat. Autorům však nelze upřít snahu, neboť na animaci narazíte na každém rohu. Když například necháte Oscara chvíli stát, dloube se v nose, hraje Gameboye apod. Jen to provedení. Zdánlivě bezvýznamné se zdají být všudypřítomné detaily, jako například nápisy na zdech, tajemné mrkající oči ve vikýři, nebo třeba jen tak nechaný jiskřící obnažený drát. Lámete si hlavu, na co jej použijete a přitom tam prostě jen leží, tak jako v normálním životě, nebo jsou tam jen tak pro legraci.

Velkým nedostatkem hry jsou dialogy. Probíhají jednoduchým kliknutím myši a často máte na výběr několik různých vět. Hra si však nepamatuje, s kým jste už mluvili a o čem, takže když chcete někoho lidově řečeno „prokecat“, tedy dostat z něj maximální množství informací, musíte vždy přetrpět seznamovací formulky. Naštěstí lze texty odklikávat, takže to není zas tak hrozné. Docela i věřím nápisům na krabici hry, že postavy namlouvali profesionální herci, protože v tomto směru vše vyšlo s malými výjimkami velmi slušně. Musím říct, že Léto s Oscarem je poměrně snadná hra. Pořád víte, co je potřeba udělat, protože vás postavy svými požadavky vedou dějem a nestane se, že byste bezcílně bloudili herním prostředím, jako u mnoha jiných jinak velmi profesionálně vytvořených adventur.

Miroslav Žák

České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.

Komentáře

Sdělte nám svůj názor

Zatím žádný komentář.