Moje nové laserové pušky fungovaly proti robotům úžasně. Můj tým noobů, které obvykle posílám na robotí mise, se dostal pod pěkný tlak, když potkali roboty s dvojitými raketomety. Podruhé bez problémů, ale proběhla hodně hnusná přestřelka na schodech v misi na vykopávkách. Spousta zraněných. Sejít dolů po schodech bylo docela těžké, když tam na vás čekalo deset robotů.
Objevila se Retikulanská expedice a zahájila masovou invazi. Jejich redukce byla bezproblémová, ale ztratil jsem (hodně dobré) teritorium, jelikož může být mé UFO najednou jen na jednom místě. Odmítali mír dokud byli původní retikulani stále naživu. Původní jsem vyhladil a založil alianci s expedicí. Noví cizáčtí vědci jsou dost užiteční. Naneštěstí až po tom, co jsem nechal Olgu vrátit se na základu, kterou tak před týdnem opustila.
Ve vývoji a produkci jsem si udělal totální bordel. Ve zkratce byli všichni buď v nemocnici, na misi nebo trénovali. Teprve teď jsem to konečně zprovoznil s dostatečně zabydlenou laboratoří (3) a dílnou (2). I tak to jde hodně pomalu. Zdvojnásobil jsem rozlohu na asi 40, dvacet z toho má terraformovací stanice. Terraformování je na 20 % a já začínám pozorovat snižující se nehostinnost prostředí v misích. Konečně už mám dost vytrénovaných vojáků na plný úvazek, takže můžu nechávat lidi v tréningu a nemusím je brát s sebou v UFO. Kéž bych si jen mohl postavit druhé taktické trénovací centrum…
Našli jsme marťany, teď s nimi sousedíme. Ještě jsem se s nimi do ničeho nepouštěl. Území rozšiřuji do kruhu, což je momentálně jediný ekonomický způsob. Ještě pět teritorií a dostanu se k jedinému mně známému s nevyužitými chemickými zdroji. Pak si konečně budu moct postavit chemickou továrnu. Pořád nemám dost krystalů na stavbu laserových kanónů, i když mi zbývají ještě dvoje doly na postavení, což bude možná konečně stačit. Potkal jsem první matriarchy, kteří jsou na vzdálenost přes pět stop nezasáhnutelní. Jednoduchým řešením bylo přiblížit se a obklíčit, aby nikam neutekli a napráskat jim zblízka. Bez problému.
Taky uvažuji o svém prvním zrušení mise (zajmutí beastmenů), protože už jsem byl šestkrát poražen. Poslaný tým byl příliš slabý, jedna brokovnice a tři pušky. Retikula s kontrolou myšlenek je k ničemu, jelikož dosah je příšerně malý a nikde není žádné krytí, takže se nemůže přiblížit. Taktická situace je hrozná. Musím vylézt na rampu, kde na mě čeká dvacet beastmenů. Na tohle musím sehnat větší bouchačky. Taky jsem zažil docela nepříjemnou misi, kde jsem začal v díře obklíčen osmi alchymisty nahoře. „Death from Above“(„smrt shora“)? Dostal jsem taky vojáka/technika punkerku. Daří se jí:)
Seznam úkolů: Chemikálie a krystaly, lepší palebná síla, naučit se marťanštinu, získat jakékoli brnění pro retikulanské vojáky (pokoušel jsem se obchodovat s retikulanskou expedicí snad tucetkrát, ale nabízejí jen samý shit). Dosavadní hodnocení (ztracen přehled o čase).
Dobré: Konečně mám víc lidí, což hodně zlehčuje organizaci. Mapy jsou různorodější než jsem čekal. AI má zákeřnou tendenci vybírat si nejslabší členy týmu, což od vás vyžaduje opatrnost. Opravdu miluji pomalé zezelenávání planety. Hra je čím dál tím těžší prostřednictvím těžších a těžších nepřátel s nebezpečnější výzbrojí (kyselinou to fakt bolí).
Špatné: Na normal pořád příliš lehké. Blbnutí v základnách beastmanů v těžkých oblecích je čím dál tím víc otravnější. Nulový prostor pro manévry, lidi si lezou do cesty. Pořád naráží na nepřátele, což činí rozdělení týmu příliš nebezpečným. Radši bych méně bitev.
Miroslav Žák
České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.
