Rozhovor – Jiří Rýdl
Jiří Rýdl pod lupou
Jak probíhal den dokončení Original War? Na to a více se ptal Jiří Janeš – redaktor OWAR Centra…
OWC: Jak jste se dostával do světa her? Do světa, který má takovou budoucnost?
J.R.: Do světa her jsem se dostal díky joysticku. Ale vážně – hry, deskové i jiné, jsem měl vždycky rád a jakmile se objevily první počítače, začal jsem hry vyhledávat i na nich. Chodíval jsem se spolužáky hrát do Domu dětí a mládeže na Amigy, kde jsme hrávali vynikající Dungeon Master, potom jsme s kamarádem chodili k jeho mámě do práce hrát na PC prvního Larryho, kdy jsme možná víc času trávili odpovídáním testovacích otázek než hraním, protože jsme nevěděli, jak je přeskočit. Nezapomeňte, že to bylo téměř před dvaceti lety (!), to nebylo jako dnes, kdy na internetu najdete návody na hry, které ještě nejsou v obchodech. A samozřejmě jsme chodili pařit do maringotek, jednu hru za bůra, odtud mají mnozí z nás své herní třípísmenné podpisy. Mnohé z tehdejších hitů jsou dnes na Xbox Live Arcade, třeba Contra nebo Double Dragon.
OWC: Jak jste se dostal na svůj post ve společnosti v Altar Interactive?
J.R.: Díky příležitosti poskytnuté především Martinem Klímou z ALTAR interactive. ALTAR jsem znal díky Dračímu doupěti a když jsem se dozvěděl, že hledají někoho na propagaci PC her, neváhal jsem se za nimi vydat do Brna. V té době za sebou měli první mezinárodní úspěch s Original War, i když to zdaleka nebyl takový úspěch, jaký by si tato hra zasloužila. A právě nedostatek podpory ze strany vydavatele byl jedním z důvodů, proč byla vytvořena marketingová pozice.
OWC: Co přesně jste měl na starosti, jak vypadala Vaše denní náplň u OWéčka?
J.R.: Měl jsem na starosti především komunikaci s novináři, obstarávání propagačních materiálů, odpovídání na dotazy fanoušků apod. Běžný den vypadal nejen u OWéčka tak, že jsem odpověděl na nejnutnější emaily, pročetl, co se děje na internetu, ať už na fórech nebo v online magazínech, zkontroloval naše oficiální stránky a odpoledne se věnoval časově náročnější práci typu rozhovory, koncepce nových webů, organizace soutěží nebo třeba příprava na E3 a jiné herní akce.
OWC: Popište den, kdy Váš tým dokončil Original War a on, jako takový byl připraven k distribuci? Jak se to projevovalo na Vás a na kolezích? Měli jste radost?
J.R.: V den, kdy byl dokončen OW jsem v ALTARu ještě nebyl, ale zažil jsem den, kdy byl OW uveden do obchodů v Americe. Ono je to s hrami složitější. Je sice hotová, ale nikdo neví, co se bude ještě dodělávat, určitě bude třeba opravit nějaké chyby, další práce se pojí s překlady, některé teritoriální verze se od sebe vzájemně liší apod., takže práce odevzdáním do lisovny vlastně nekončí. Samozřejmě se čas na nějakou tu zahradní slavnost s opékáním prasete našel.
OWC: Říká se, že nápadem Original War byla knížka Poslední den stvoření. Je to pravda nebo se jedná o shodu náhod?
J.R.: Je to pravda a nikdy jsme netvrdili opak. Nicméně ten motiv o cestování časem do minulosti za účelem obsazení budoucích zdrojů se objevil ve více dílech a v podstatě nic dalšího ve hře není. Nic se nestane, když si knihu přečtete.
OWC: Co říkáte na naši komunitu, kterou jsme si vytvořili? Jak to vidíte?
J.R.: Mě samozřejmě těší, že i dnes se najdou fanoušci hry, a o to víc mě mrzí, že hra v podstatě zapadla. Alespoň, že je k dispozici ke koupi online na serveru Sprocket: http://www.sprocketidea.com/
OWC: Proč se vlastně Virgin vykašlal na řádnou reklamu a pak si „dovolil“ zkrachovat?
J.R.: Virgin byl v době vývoje OW už pravděpodobně v jednání o prodeji společnosti Titus, která posléze zkrachovala, takže měli jiné starosti, než propagaci neznámé hry neznámého týmu. Navíc OW konkrétně v USA sklidila spíše průměrné recenze, které kritizovaly zejména interface a grafiku, nesplňující požadavky mainstreamového publika. Ale něco podobného jsem nedávno slyšel od kolegy, který doma hraje Half Life 2 na nadupaném PC a když uviděl v akci Nintendo Wii, tak nad ním ohrnoval nos – nepochopitelné ovládání a nic moc grafika. Ano, příliš inovativní věci jsou buď extrémní úspěch nebo naprostý propadák. Minimálně v některých oblastech je třeba inovativnost pečlivě dávkovat, pokud chcete zároveň uspět na celosvětovém trhu.
OWC: Přemýšleli Altaři o OW 2? Nebo oficiálních datadiscích apod.?
J.R.: To víte, že ano. Původní plány totiž počítaly s třemi stranami konfliktu, ale z časových důvodů se nakonec Arabové objevili jenom jako nepřátelé. Chtěli jsme je přidat do datadisku, ale zájem o něj logicky nepřišel, neboť vydavatel už vlastně neexistoval. Na druhou stranu jsme se díky Virginu dostali k hrám s motivem UFO, se kterým jsme to dotáhli na trilogii. Ale to už je jiný příběh…
OWC:Tak to by bylo asi vše 🙂 Moc děkuji za příjemný rozhovor.
J.R.: Ještě jednou díky za rozhovor.
Otázky podával Jiří Janeš.
Zdroj: OWAR Centrum
Miroslav Žák
České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.