Operace flashpoint – trenažér na drsný život

Tento nesmrtelný válečný titul pravděpodobně není třeba věrným fanouškům české herní scény příliš představovat. Po několikaletém odkladu vypustila Bohemka v roce 2001 optimistickou zprávu jeho vydání a od té doby podlehly alternativnímu bojovému konfliktu tisíce lidí po celém světe. „Studená válka zuřila naplno. Supervelmoci byly po zuby vyzbrojené a připravené kdykoli udeřit. Zároveň ale nikdo nebyl takový šílenec, aby rozpoutal přímé střetnutí. Tak docházelo k zástupným vojenským konfliktům v mnoha částech světa, často pod rouškou národně osvobozeneckého hnutí, ve kterých ale zpravidla rozhodovaly zájmy Sovětského svazu a Spojených států a které tam také měřily své vojenské i politické síly a testovaly, jak by případný přímý střet mohl probíhat. To samo o sobě vytváří velmi zajímavé pozadí pro hru.“¹ Fiktivní vzpouru sovětského generála Guby si pochvalovali hlavně hardcore hráči. Díky své realističnosti se příběh vyšplhal na vrchní příčky herních rubrik v Evropě i za velkou louži v Americe. Už ve svých prvních verzích nabízel bojovým nadšencům desítky zbraní, vozidel, či typů vojáků, s kterými mohli postaršímu generálovi s vtipnou čepicí odolávat.

Srdcovou záležitostí je také důraz kladený na důvěryhodnost. Rozsáhlé prostředí nabízí hráčům neomezené množství cest, kterými se můžou vydat beze strachu z toho, že jim z nenadání zablokuje postup nějaký zákeřně umístěný keřík. Mezi klasickou střílečkou a OF stojí takzvané zásahové zóny. Díky nim umírají vojáci postřeleni do hlavy na jednu ránu, zatímco vojáci zasaženi do břicha, či do končetin se můžou ještě chvíli plazit a zemřou až na třetí zásah. Na svou dobu přišla hra s poměrně komplikovaným balistickým systémem. Každá vystřelená kula měla už v první verzi OF vykalkulovanou trajektorii a zvuk ještě dřív, než stihla vyletět z hlavně. Tak se mohlo stát, že se někdo našel postřelený ještě předtím, než vůbec zazněl výstřel. Další zvláštností střelby je vliv různých faktorů na schopnosti vojáků zacházet se zbraněmi. Příliš unavený voják na pokraji vykrvácení se tak, co do přesnosti, nemá šanci měřit s čerstvě odpočinutým, nepostřeleným mužem.

Málokdo už ale ví, že se Operace Flashpoint může pyšnit prvenstvím v herní mechanice zaměřování. Byla to jedna z prvních her, která používala na místo červených terčíků poletujících prostorem železné zaměřovače. Na rozdíl od těch dnešních to však nebyly 3D modely, ale jen obrazy černé siluety zbraně. Každý typ zbraně měl dokonce svou vlastní, trochu rozmazanou siluetu.

OF je hra, která bez debaty výrazně zarezonovala společností. Podařilo se jí zaujat nejen hráčskou, ale i odbornou veřejnost. Konkrétně zástupce amerických vojenských sil. Ti oslovili produkční společnost s tím, že by chtěli hru upravit pro potřeby vojenského výcviku. Po několika měsících práce australské pobočky Bohemia interactive tak přišla v roce 2004 na svět výcviková simulace pro armádu: VBS 1 (Virtual Battlespace 1). Militaristický trenažér nepřipomíná X-meny jenom svým nápadem. Stejně jako komiksové Cerebrum, umožňuje svým uživatelům flexibilní změnu prostředí, úpravu nepřátel, či dostupných zbraní. Obsahuje scénáře pro pozemní, letecké i námořní jednotky a je schopný simulovat vítr, déšť, mlhu, mraky, nebo denní cyklus. Během mise snímá pohyby a akce vojáků, které je tak možné po jejím skončení analyzovat. Z celosvětově populární hry se tak rázem stala celkem hezká hudba budoucnosti.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Flashpoint

http://www.postavy.cz

https://en.wikipedia.org/wiki/VBS1