Bukkaku – Příběh o smrti, smyslu života a cesty, kterou musíte překonat. Hledání podstaty koloběhu života mezi dvěma odlišnými světy, kde to nemusí vypadat tak, jak se na první pohled zdá. Je to spíše experimentální žánr s prvky převážně horroru. Trochu survival a náznak sci-fi s RPG. Stále se snažím hru vytvářet trochu odlišně a s jiným přístupem.
Můžu prozradit, že to nebude klasická procházka po mapě s plno úkoly. Nečekejte ani vysvětlení příběhu nebo herních mechanizmů, prostě budete hození přímo do světa a budete muset sami bez nápovědy hrát za postavu ztělesňující Jin a Jang. Stále je to hra, takže tu je důraz na to, aby vaše postava ve světě temnoty a světla našla klid. Postava hráče nemá ani životy ani není mrtvá, je jen na rozcestí a prozkoumává hlubokou temnotu a oslňující světlo, které nemusí být vždy zlo a dobro. Spíš naopak. Grafický styl je hodně o kontrastu. Roztomile vypadající prvky se zároveň temnou až děsivou atmosférou. Uvnitř to tak cítím a snažím to vyjádřit i ve vizuálu. Každý má své démony, se kterými se snaží žít a nechce je moc vypouštět ven. Baví mě animace a rozdýchávání jednotlivých prvků od monster a démonů až po kreslení celých herních map nebo scén pro příběhové animace jako v ukázkách dostupných na video platformách. Ve video ukázkách můžete vdechnout atmosféru a náznak příběhu. Hrát si se zvukem a obrazem.
Bukkaku je tak trochu mix mých předchozích her a prototypů. Koncept jsem posunul do úplně odlišných světů ve stylu Bukkaku, které ještě nebyly odhaleny. Hra je zasazená do světa „Bukkaku“ na její odvrácenou stranu. Právě proto svět s chrámem Bukkaku a podtitulem Harakiry (HΔRΔKIR¥). Ano, název je odvozen od vulgárnějšího Harakiri (腹切) (česky „řezání břicha“) neboli Seppuku (切腹) jako japonská rituální sebevražda.
Kromě pár zahraničních článků se hry objevily na Youtube i v českém video podcastu, největší vlnu kontroverze a medializace zvedl nejspíš bulvární článek o názvu „Bukkaku“ na webu geek.com, pěkně napsané články pak od sliconera.com, ind13.com nebo gamingilluminaughty.com. Debteh byl populární v počtu stažení dema na gamejolt.com (kolem 3.000 stažení s hodnocením 95%) i u youtuberů. Je potřeba zůstat při zemi i po mediální vlně a jít si prostě pořád svojí cestou, nenechat se zviklat lidmi, kteří jen píší, co si hned myslí a někdy ani nejsou ochotni pochopit myšlenku, stačí hledat a dozvědět se více o konkrétním díle nebo projektu. V mém případě se u herních projektů, které vypustím ven, snažím spíš podávat jen indicie a obecně co nejméně informací. Protože se zatím jedná o experimentální prototypy, tak to ani není tak důležité. Hodně mě bavilo číst některé diskuze a články o hře.
Název „Bukkaku“ – má mnoho významů. Když se nad tím hlouběji zamyslíte, tak to dává smysl. Pokud se divíte, proč to zní podobně jako bukkake, je to proto, že pochází ze stejného kořene slova (bukkake 打っ掛け). První kanji (打) znamená “úder” nebo “náhlý”. Hlavně to dost souvisí s tím “roztříštěním na kousky” z něhož vychází graficky styl a měl by být jednoznačně vidět. A v neposlední řadě je to japonský výraz pro Buddhistický chrám. To samé platí i u Harakiry ( „HΔRΔKIR¥“).
“Hra samotná je nádherná. Kombinuje styl ostrých origami s jasnými barvami Mexického nádechu. Vypadá, jako kdyby měl Día de los Muertos (Den smrti) dítě s papírovým pokémonem.”geek.com
„Bylo řečeno, že se hra odehrává někde v Asii a vypadá, jako nějaký druh bojové hry sledující postavu, kterou tvůrce popsal, jako “Pokémonského samuraje se zbraněmi a kouzly.” Vypadá to, že se snaží zdůraznit oboje jak roztomilou, tak děsivou stránku postavy, jelikož vypadají rozkošně, ale zároveň smrtonosně – ve hře jsou také dekapitace s krví stříkající všude kolem.“ siliconera.com
Nejtěžší u každého herního nebo jakéhokoli projektu je začátek. Myšlenka, koncept, styl a příběh. Hry tvořím sám, takže to zabere docela dost času. Od mala mě bavilo tvořit, kreslit, poznávat a objevovat tvůrčí techniky, které nám pomáhají realizovat naši vizi. Mám myšlenku a tu rozšiřuji. Pak se divím, jak se vše sloučilo dohromady v jeden fungující celek a ke konci to má obrovskou sílu. Nejkrásnější na hře je vlastně to, že se využívají snad všechny kreativní techniky a formáty, které můžete kombinovat. Nejvíce dávám důraz na vizuální stránku projektu, protože se můžu odprosit od reality a vyprávět své vnitřní pocity. Každý kreativec, který není svázaný často zbytečnými pravidly, musí být trochu snílek a nebát se vyjádřit na různé materiály svoje sny nebo představy, které nemusí být jen pozitivní.
Jmenuji se Lukáš Řezníček „RZE“ je mi 33 let a jsem tvůrcem indie her jako třeba sci-fi arkáda Fatal error, hororová FPS Debteh nebo nověji projekt Bukkaku, teda spíš aktuálně Harakiry. Mimo to dělám i webdesign a další kreativní grafiku v rámci vlastního RZE Studia. Hry a prototypy vytvářím ve svém volném čase už zhruba přes 10 let. Stále mě to baví a naplňuje. Je to moje srdcová záležitost. U grafického designu je to spíš o tom, že mě to nejen živí, ale je to pro mě jasná volba. Doteď mě fascinuje jak se grafikou, její stylizací a animací dá vyprávět příběh nebo „zhmotnit“ klientův nápad. Techniky grafiků a designérů jdou strašně rychle dopředu a to je dobře.
Odkazy ke zdrojům:
https://ind13.com/bukkaku-shar
https://www.gamingilluminaught
Miroslav Žák
České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.
