Článek

Tragedy of Prince Rupet – život českého šlechtice nebyl zas až tak tragický

Když malé princátko Rupert poprvé rozlepilo oči, psal se rok 1619. Sudičky mu daly do vínku dlouhý život, bojovného ducha a nádech renesančního rozumu. A jak se ukázalo v roce 2017, zjevně i vlastní počítačovou hru od studia Spytihněv. Ale koho to vlastně bullet hell střílečka obsadila do hlavní role?

Život pražského prince

Bylo nebylo, kde se písek lil a voda se sypala, narodil se po sta letech českému královskému páru princ. Ne, že by byla modrá krev tak dlouho neplodná, ona jen z jistých politických příčin neměla důvod existovat. Podařilo se jí to jen necelých šest týdnů před princovým narozením, a svým krátkým panováním si manželé vysloužili přívlastek Zimní král a královna. Spojitost s vůdcem mrtvých chodců z Her o trůny byste hledali marně. Sezonní titul dostali kvůli krátké době svého kralování, která začala a za rok na to jako důsledek vojenského neúspěchu rychle skončila.

Každopádně stihl multikulturní pár českého krále a anglické princezny zplodit v době svého panování dědice. Událost to byla převeselá, a na křest mladého vladyka se sběhli podívat velvyslanci ze všech koutů světa! Zvony pražských kostelů vyzváněly na slávu, div se neurvaly, moravští sokolníci drželi na oslavu nového života vysoko pozvednuté dravé ptáky, a ulicemi královského města projížděly kočáy daronosičů v exotických spřeženích ledových medvědů a ochočených srnek.

Svou první narozeninovou svíčku sfoukl malý princ už v exilu. Během bojů na Bílé hoře se jeho rodiče rozhodli prchnout do holandského Haagu, ve kterém Rupert strávil dětství. Jeho výchova v přísném kalvínském duchu zřejmě nebyla příliš účinná, načež si jako dítě vysloužil přezdívku Robert le Diable. Už jako mladý muž překypoval zralostí a rozumem. Od svých tří let uměl blábolit česky, francouzsky i anglicky, a později se k této jazykové zdatnosti přidala i němčina. Ve čtrnácti letech měřil skoro dva metry a své vrstevníky převyšoval i vyspělostí a rozumem. Vynikal v bojovém umění, v čem ho ještě jako náctiletého, prověřila třicetiletá válka.

Po úspěších v šarvátkách mocných se osvědčil jako udatný a neohrožený bojovník, což mu vysloužilo hodnost velitele pluku jezdectva příbuzného Frederika Hendrika Oranžského. Po slibném startu své vojenské kariéry však nešťastně padl do zajatí rakouského císaře Ferdinanda III. Svou tříletou basu prožil mladý Rupert v Linci, kde trávil čas opravdu fešáckým způsobem. Věnoval se umění, hraní tenisu a s doprovodem si občas vyrazil i na lov. Krom toho investoval energii do tréninku pudlíka a cvičení zajíce, který na povel otevíral dveře jeho cely. Netrvalo dlouho a do pohledného vězně se zakoukala černooká Susanne, dcera velitele pevnosti. Právě, když se ji Rupertovi konečně podařilo svést, zaplatil za něj strýc Karel jako na potvoru výkupné. Výměnou za slib, že už nikdy nepotáhne do boje proti Svaté říši římské byl mladý milenec vysvobozen ze své dovolené a mohl se tak opět věnovat vojenské kariéře.

Po propuštění odcestoval princ do Nizozemí a odtamtud do Anglie, kde právě vrcholil spor mezi parlamentem a jeho strýcem Karlem I. Konflikt se změnil na občanskou válku republikánů, ve které Rupert sehrál důležitou roli velitele pluku jezdectví. Po několika letech sladkých vítězství se mu však štěstí obrátilo zády. Žárlivé jazyky manželky a poradců, spolu s nerozumností vlastního válečného úsudku, připravili Karla I. o majetek a postavení, které mu už ani synovec Rupert nedokázal vrátit zpět.

Po několika prohrách a dvojsečných remízách bylo pro princovy nepřející lehčí nahlodat přízeň jeho strýce. Po dalších neshodách s hlavou Anglie se Rupert sbalil a odešel hledat lepší život do služeb francouzského panovníka Ludvíka XIV, který z něho udělal lodního admirála. Mezitím se pro Karla situace v anglosaských zemích nevyvíjela vůbec slibně. Rupert se tedy rozhodl pro hrdinský návrat do Anglie. Požádal o propuštění z loďstva a pár následujících měsíců věnoval námořnímu ztrpčování protestantských životů. Dosáhl nemalé úspěchy, ale život svého strýce nakonec přece jen nezachránil. Touha po pomstě však musela počkat, protože ji zatemnila potřeba vlastního přežití – protestanti mu šli po krku.

Od té doby byl princ Rupert na útěku. Spásu hledal v Portugalsku, jenomže tam byl pro své nepřátele pořád příliš snadným cílem. Jeho cesta úniku pokračovala do Středozemního moře, kde začal přepadat španělské i anglické loďstvo. Pokračoval přes Atlantik, Azorské ostrovy až ke Kapverdám a ještě dál do Karibiku, kde se už opravdu nemohl ubránit přezdívce pirát. Tři roky brázdil karibské moře jako postrach, ale sám se taky nevyhnul bolestivým ztrátám. Nakonec se přes Azory vrátil, nemocný a vyčerpaný přistál ve francouzském přístavu. Po zaplacení všech svých dluhů byl pak stejně chudý, jako při svém rebelském vyplavení.

Po zotavení odcestoval do Vídně, kde se zúčastnil bojů v císařské službě a s pomocí přátel se po finanční stránce opět postavil na nohy. Nakonec se usadil a věnoval se své vědecké vášni a umění. Penzionovaný bojovník nejraději zdokonaloval zbraně a techniku. Seznam jeho vynálezů je vskutku úctyhodný. Patří mezi ně například první prototyp torpéda – prababička revolveru a kulometu. Skleněné Rupertove kapky/slzy vedly k vynálezu neprůstřelného skla, hlavolamy (Rupertovy kostky) zlepšily účinnost anglických šifer. Na kontě má i potápěčský oblek, chirurgické nástroje pro operaci hlavy, nebo námořní kvadrant, umožňující měření i během bouře. Všechna čest mu náleží i coby zakládajícímu členu Královské vědecké společnosti.

V roce 1658 se politická situace v Anglii změnila natolik, že se do ní Rupert mohl vrátit. Na trůnu teď seděl jeho bratranec, který mu věnoval titul hrabě z Cumberlandu, vysoké úřady a královskou penzi čtyři tisíce liber ročně. I přes to všechno se Rupert nikdy neoženil a své dva potomky zplodil s milenkami. Syn Dudley zahynul v boji proti turecké šavli, ale pokrevní linie dcery Ruperty pokračuje dodnes. Princ Rupert umřel ve věku třiašedesáti let a pochovaný byl v Londýně. Na jeho náhrobku je vytesaný citát: Život vojáka je plný cti, ale ani pes by ho nepřežil.

Tragédie Ruperta Falckého

Na epické životní příběhy českého šlechtice se rozhodla navázat zápletka hry Tragedy of prince Rupert od studia Spytihněv. Princ Rupert byl během svého života kdeco: admirál, plukovník, kavalír, politik, či trenér zajíců, ale vzduchoplavec nikdy ne. Co nebylo, může být, a jelikož fantazii se meze nekladou, posadila počítačová hra svého protagonistu za kormidlo teplovzdušného balónu (montgolfiéra). Aby toho nebylo málo, dobový dopravní prostředek disponuje superschopností vyletět do vesmíru, nebo ze sebe udělat ponorku.

Forma bullet hell střílačky je inspirována filmy Karla Zemana a ilustracemi starých sci-fi klasik z pera Julesa Verna, H. G. Wellsa, či Daniela Defra. Atmosféra jako ze starého dobrodružného románu má fantastický, téměř surrealistický nádech. Zajímavé je i obsazení živých lidských i zvířecích herců, kteří přímo v engine ztvárňují herní postavy.

Rupertova výprava se musí prostřílet nebesy plnými nepřátel v podobě raných létajících strojů, či námořních plavidel. Ty svým vzhledem spadají spíš do století páry, ale to přece taky není problém. Důvodů, proč si tuto hru užít, nabízejí vývojáři hned několik. Samozřejmě je tady možnost jen tak si poletovat vzduchem a užívat si vynikající, ručně kreslené prostředí. K zahození není ani snaha překonávat své kamarády a ostatní hráče v dosaženém skóre. Na rozdíl od očekávání však Rupert nemá lineární, nýbrž otevřený svět, a tak se nad louskáním zápletky trochu potrápíte. Naštěstí se náhodné bombardování nepřátel a plnění achievementů vyplácí. Po nějakém čase bude i kontextu-neznalý hráč schopen definovat příběh: jistý sultán vyhlásil do světa, že se rozhodl dát ruku své krásné dcery šlechtici s létajícím strojem. Past to snad nemohla být očividnější, ale chudák Rupert zřejmě během procesu digitalizace ztratil pár renesančních mozkových buněk a nabyl rodinné pudy, a tak mu jeho pošetilost odpustíme.

Kdyby někoho Rupertův milostný život příliš nezajímal, pořád je tu možnost odpojit se od hlavní dějové linie a vrhnout se na prozkoumání světa. Vývojáři si pro hráče připravili téměř čtyřicet achievementů a skrytých možností. Rupert může poletovat na hladině a bombardovat pevninu, potápět se do hloubky až dvacet tisíc mil pod mořem, nebo plachtit až kamsi ke hvězdám a tančit na noční obloze. Fajnšmekry určitě zaujme příležitost transformovat se na medúzu, nebo prožít kousek dobrodružství na dně velrybího žaludku.

Na první pohled krásná ale jednoduchá hra nakonec není zas až tak jednoduchá. Nejen, že do hlavní role obsazuje jednoho z nejdrsnějších lidí české historie, ale skrývá v sobě i hromadu dalších hádanek a možností, které je radost objevovat.

Zdroje

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ruprecht_Falck%C3%BD

http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-jak-posledni-cesky-princ-dal-vzniknout-kanade-pgq-/p_zahranici.aspx?c=A140617_214404_p_zahranici_wag

https://cs.wikipedia.org/wiki/Trag%C3%A9die_Ruprechta_Falck%C3%A9ho

https://steamcommunity.com/app/611850

Katarína Bojnanská
Ako väčšinu ľudí, k počítačovým hrám ma priviedla klasika. Moje detské srdiečko oslovil hlavne simulátor vojenskej kolonizácie nehostinnej púštnej planéty, prelezenej gigantickými červami, DUNE II. V súčasnosti ma na hrách fascinuje ich multi-odborovosť a komplexnosť. Baví ma nahliadať na veci z rôznych uhľov pohľadu (vedeckých aj umeleckých), a počítačové hry sú na to ako stvorené. Sama sa vo voľnom čase venujem digitálnej kresbe a 3D grafike. „Na plný úväzok“ študujem psychológiu a digitálne médiá, a popritom píšem články pre niekoľko internetových stránok.

Komentáře(0)

Nejsou k dispozici žádné komentáře.

Napsat komentář, recenzi

Jako registrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní napsat komentář, diskutovat o ní, nebo ji zařadit do některého ze seznamů.