Rozhovor na téma studenti herního vývoje – Vyšší odborná škola grafická v Jihlavě

Viki Zajícová

Na jaké škole studujete? Co Tě nejvíc baví na studiu vývoje počítačových her? Je něco, co Ti naopak nesedí?
Jmenuji se Viki Zajícová a studuji na Vyšší odborné škole grafické v Jihlavě. Na studiu mě především baví rozmanitost oboru, jelikož se věnujeme 3D modelaci, zvuku, programování, výtvarnu, hernímu designu a i mnoha dalším věcem. Jsem v prvním ročníku, takže mnoho věcí je pro mě nových a složitých, ale sedí mi zatím vše.

Vytvořil/a jsi již nějakou hru v rámci studia?

Aktuálně pracuji na platformové 2D hře, jelikož nemám tolik zkušeností, abych si věřila na něco většího. Pracuji spíše na modelech do mé budoucí hry.

Chtěl/a bys jít na praxi do profesionálního herního studia? Pokud ano tak do jakého a proč?

Určitě ano, praxe v oboru je velice důležitá nejen pro studium. Osobně mě láká studio Amanita Design, kvůli jejich jedinečnému výtvarnému stylu a celkovému zaměření na typ her, co mi jsou blízké.

Pomáhá tvá škola získat praxi v profesionálním herním studiu? Pokud ano v do jakého studia bys chtěl jít?

Rozhodně! Jsem ráda, jaký přístup moje škole má k praxím. Snaží se nás vést správným směrem. Jak u předchozí otázky mě nejvíce láká Amanita Design.

Jaký je Tvůj cíl v herní průmyslu?

Neustálé zlepšování se v různých odvětví, především ve výtvarné stránce. Ráda bych vytvořila několik her, které jsou především vizuálně zajímavé.

Jak vnímáš studium na škole? Je něco co, co v rámci výuky postrádáš?

Musím říct, že jsem na škole opravdu šťastná. Vyhovují mi jak předměty, tak i přístup učitelů a školy jako takové. Upřímně mi asi nechybí nic, maximálně dobrovolné předměty, které bych občas uvítala.

Baví Tě více programování a technická stránka vývoje, nebo spíše výtvarná a kreativní část?

Výtvarno je mi o něco málo blíže, ovšem zajímám se i technické věci, jen jsou pro mě osobně složitější vzhledem k tomu, že mé zkušenosti v této oblasti nejsou velké.

Co nejvíce ovlivnilo Tvé rozhodování při výběru oboru se zaměřením na herní vývoj?

Rozhodně ten fakt, že v herním průmyslu chci pracovat. Jedná se o neustále se rozvíjející obor, kde se člověk může vyjadřovat jak výtvarně, tak i logicky. Myslím si, že game design má stále lepší a lepší budoucnost a uplatnění bude možné.

Chceš pracovat v zavedeném studiu, nebo se spíše pustit do vývoje vlastní hry?

Něco mezi. Ráda bych dělala menší zakázky pro zavedená studia, popřípadě spolupracovala s menšími indie studii. Na druhou stranu chci vytvářet i svoje hry, od začátku do konce.

Jaké jsou Tvé oblíbené osobnosti herního průmyslu?

Hodně mě inspiruje 3D modelářka Tereza Rozumková, která aktuálně pracuje pro Riot. Sleduji ji už delší dobu, šla si za svým snem a uspěla. Toby Fox je také jedním z osobností, ke kterým vzhlížím, jelikož hru Undertale také vyrobil od úplného začátku.

Jan Mazánek

Na jaké škole studujete? Co Tě nejvíc baví na studiu vývoje počítačových her? Je něco, co Ti naopak nesedí?

Studuji momentálně třetí ročník VOŠG v Jihlavě, příští rok budu nastupovat do bakalářského studia FaVU na VUT v Brně, kde plánuji ve studiu Herního designu pokračovat. Baví mě se nořit do komplexnosti herního vývoje a do široké palety možných nástrojů, kterou mohu využít. Při studiu vlastně objevuji veliké a volné pole, ve kterém se člověk zkrátka nenudí, a v kterém si vždy najde něco nového a může se vyjádřit.

Vytvořil/a jsi již nějakou hru v rámci studia?

Vytvořil jsem v rámci studia pár menších herních projektů, kterými jsem objevoval možnosti herního média – mezi ně patří malý interaktivní komiks Zabijačka, který má v sobě několik puzzlů a miniher, a pak hříčka Klání, kde se hráč snaží dosáhnout co nejvyššího score skrze postřeh a načasování. Vznikla ale i větší hra pro dva hráče Foul Winds, která je mým absolventským projektem. Jde o local multiplayer, kde hráči za pomoci větru pohybují plachetnicemi a snaží se dostat do dobré palebné pozice.

Chtěl/a bys jít na praxi do profesionálního herního studia? Pokud ano tak do jakého a proč?

Myslím si, že mít praxi v oboru je rozhodně důležitá věc pro vlastní širší rozvoj, nejen jako pouhá další studijní povinnost. Člověk tak dostane mnohem širší přehled o tom, co se od něj očekává a zkusí si spoustu důležitých věcí. Lákala by mě ale práce v menším kolektivu.

Pomáhá tvá škola získat praxi v profesionálním herním studiu? Pokud ano do jakého studia bys chtěl jít?

Dostal jsem od školy několik nabídek na praxe v herních studiích, bohužel, většinou z toho byly jen plané sliby a praxe se nekonala z různých důvodů na straně studií. V rámci praxí se nebráním asi žádné zkušenosti, především protože je to nezávazné.

Jaký je Tvůj cíl v herním průmyslu?

Přál bych si zapojit se do procesu vzdělávání nových herních designérů. Můj hlavní cíl je být natolik zkušený, abych mohl svoje zkušenosti předat dál. Myslím si, že se hry a herní vývoj často mystifikuje, a proto by bylo skvělé dát vědět mladým lidem, že tvorba her není jen psaní nesrozumitelného kódu.

Baví Tě více programování a technická stránka vývoje, nebo spíše výtvarná a kreativní část?

Obě části mají svoje kouzlo. Přiznám se, že s kódem nejsme velcí přátelé, i když se mu někdy nevyhnu. Částečně to ale řeším vizuálním programováním skrze plugin Playmaker. Nejvíce mě ale baví řešit mechaniky a logické řešení hry. Ale zároveň si rád odpočinu u modelování, nebo tvorby shaderů.

Co nejvíce ovlivnilo Tvé rozhodování při výběru oboru se zaměřením na herní vývoj?

Na začátku jsem chtěl spojit koníčky – gaming a umění. Lákal mě fakt, že hra je jako médium velmi rozmanitá a spojuje různé druhy umění do jednoho interaktivního celku, ve kterém se můžu “vyřádit”.

Chceš pracovat v zavedeném studiu, nebo se spíše pustit do vývoje vlastní hry?

Nedokážu proto odpovědět určitě. Je pro mě důležité vyzkoušet obě varianty. Vždycky existuje nějaký projekt “v šuplíku”, ke kterému se člověk sem tam vrátí a posune ho dál, a bylo by hezké se tomu věnovat naplno. Stejně tak mi ale někdy vyhovuje mít zadaný úkol a být součástí tvůrčího celku.w

Jaké jsou Tvé oblíbené osobnosti herního průmyslu?

Nemám žádné specifické oblíbence.