Začalo to jednoho dne; měl jsem nafotit pár fotek pro nějakej zavšivenej plátek. Žádný velký prachy, žádný velký umění. Nafotil jsem nějaký fotky, sbalil si sví nádobíčko a šel domů. Utahanej jsem přišel domů a lehl si. Naneštěstí po pár minutách někdo klepe na dveře, bylo mně to trochu divný takhle v noci, ale co, otevřel jsem. S klidem jsem zjistil, že je to komisař a pozval ho dál. Nešel po mně, ale po mejch fotkách, který jsem nafotil v tom zavšiveným místě. Prej v tý době, co jsem je fotil, zavraždili nějakýho chlapa, a proto je chtěl ten policajt vidět. Řek sem, že mu je dám, a taky že jo, za chvíli je měl na stole. Za pár sekund na něco kápl. Byl to jakejsi člověk v přítmí, ale já jsem mu do tý hlavy dubový pořád tloukl, že to bude jenom jakejsi stín. Bohužel, po chvilce mně to nedalo a podíval jsem se na film od fotek, co byl uvelebenej v mý kapse. Chvilka žonglování s filmem a fotopapírem stačila na to, abych měl pracovní zvětšeninu jedný fotky, která se nelíbila komisařovi. Sám jsem zjistil, že měl asi pravdu, a tak to vlastně všechno začalo…..
Už od začátku co se chystala hra Přítmí (nebo-li Twilight) jsem měl takovej divnej pocit. Zdálo se mně totiž, že se autoři chlubí čím by asi neměli. Tvrzení, které se objevilo snad všude „minimalistická fotokinetická detektivka“, se mně zdálo přehnané. Protože česká vážná adventure detektivka tu ještě nebyla. Vždy se jednalo o srandičky (Polda, Horké Léto) nebo o dobrodružství (Dreamland) občas i o něco jiného (Posel Bohů), ale vážná adventura tu prostě nebyla. Tuto představu navíc podpořil fakt, že na ní spolupracují bývalí nebo současní (např.Jindřich Rohlík, Michal Rybka) redaktoři Score a to všechno chtějí stihnout za dobu kolem dvou měsíců. Unreal, řekl by někdo a měl by pravdu, teda na české poměry.
Štěstí se naštěstí vyklubalo ven a tato adventura dokázal předčit i některé kousky, které nebyly zadarmo, ale prodávaly se normálně v obchodě! Jestli to náhodou nevíte, tak vám říkám, že když si koupíte Score za 150 Kč, dostanete dvě placky (CD), na jednom z nich Přítmí a k tomu všemu, ještě trošku pokřídovaného papíru (Score). Rozhodně zde nechci dělat neplacenou reklamu nebo snad dokonce lichotit Score, to v žádném případě, ale jedno je jisté: tuto hru, která je na české poměry velice kvalitní, dostanete prakticky zdarma. Není to báječný?
Jakmile hru spustíte nevybafne na vás animované intro, ale několik fotek (menší kvality, ale to snad nepoznáte) poskládaných s „doprovodným“ hlasem za sebou. Takovýmto způsobem hrajete celou hru, s trochou nadsázky by se to dalo přirovnat k Atlantis, ale bez jakýchkoliv animací nebo otáčení hlavy nahoru, dolů, doleva, doprava (bez Omni 3D). Tento styl není moc zdařilý (teda skoro vůbec), ale přesto přehledný, zabloudit se zde skoro nedá, ale to možná bude tím, že zde není tolik lokací. Inventář je velice jednoduše vyřešen a předmětů není přes příliš. Tím se dostává k jednomu nedostatku. Hra vás totiž vede až příliš za nos, nemáte na výběr ze dvou (nebo více) možností, co byste chtěli udělat, ale to bych chtěl po české hře asi moc. No nevadí. Co mě trochu naštvalo, nebo se mi prostě nelíbilo, byl dabing. Ten je s obdivem docela špatný, to u českých her bohužel nebývá zvykem. Abych pravdu řekl nebyl úplně na nic, ale mohl být výraznější a lépe namluvený – dokonalejší. Mno, není to taková katastrofa, jak by se mohlo zdát.
Některé postavy ve hře, se chovají trochu jinak, než ve skutečnosti. Je to zvláštní, ale málokdy se asi vidí, že by ochotně fotograf (teda vy – „hrdina“) spolupracoval s policajtem a policajt by ještě jaksi byl rád. Možné to je, protože ta naše policie… to nemá někdy lehký. Ale může to být i úmysl autorů, protože se příběh ke konci zamotá a je hoodně zajímavý. Když o tam uvažuji, je příběh to nejlepší, co tahle hra má. Nutí vás hru dohrát, abyste se dozvěděli, jak to jenom dopadne. Nemáte prostě, pokoj dokud ji nedohrajete. To je perfektní.
Originální hudba, kterou mám zrovna puštěnou, je rovněž perfektní a padne k této hře jak ulitá. Je v nefalšované CD kvalitě, celkově 11 skladeb. Atmosféra je výborná a k tomu napomáhá, co jiného než…(?) hudba. Ano, hudba dělá atmosféru a možná se budete i trochu bát. Zvuky zde raději nehledejte, asi byste je nenašli. Jediný výraznější zvuk (ne dabing) je škrtnutí a následovné vzplanutí sirky v úvodu.
Resumé se blíží a už je skoro zde. Teď! Vynikající česká hra, trošku amatérská (opravdu jen trošku). Navíc bez animací a se špatným dabingem, vynikající hudbou a dokonalým příběhem.
Pavel Dvořák
Miroslav Žák
České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.
