Japonské kočky štěstí ve výkladech pochmurně mávají tlapkami na pár teenagerských výrůstků s barevnými vlasy, kteří se snaží prodat nějaké staré implantáty za kredity. Neonové nápisy na špinavých tabulích svítí stejně silně v bohatých čtvrtích, i v chudinských slumech. Reklamy upozorňují na všudypřítomnost korporací, které řídí běh celého systému, a dokonalému žánrovému stereotypu nechybí ani obyčejný hrdina-hacker z lidu.
Popis by mohl sedět na desítky sci-fi filmů a počítačových her, které se přidržují fikce dominantního žánru zlatých osmdesátek. Akční RPG titul od studia Dreadlocks má však i přes svou jasnou šablonu skrytá esa v rukávu. „Příběh, téma a atmosféra. Od začátku děláme hru srdcem a dáváme maximum jak do hratelnosti, tak do atmosféry a naladění.“1 jmenuje přednosti titulu, už bohužel zesnulý, Jan Jikovský – herní designér, vývojář a otec modrovlasé Dex.
Story si půjčila motivy nehynoucích klasik kyberpunkové zlaté síně: Neuromancer, Matrix, či DeuxEx. Mladé osamělé děvče z nižší vrstvy se prodírá neveselým životem, dokud jí cestu nezkříží osud. Jedno ponuré ráno zjistí, že jí jde po krku nadnárodní korporace Complex, která má v tomto mizerném světe roli despotického panovníka. Ještě předtím, než sama odhalí svůj hackerský potenciál a s jeho pomocí spasí celý svět, jí však musí zachraňovat zadek protivládní odboj, zapletený do množství konspirací.
Zajímavým nápadem je otevřená metropole Harbor Primo, splasklá do 2D světa. I přes zvolenou perspektivu není Dex klasickou hopsačkou, nýbrž plnotučným RPG titulem, založeným na dialozích a plnění questů. Krom toho, kyberpunková estetika minulého staletí by ve 3D kabátku jednoduše nebyla dost retro. Desítky ručně kreslených lokalit, připomínající kultového Blade Runnera, tak dávají vyniknout náladě drsného technocentrického světa.
S nelineárním charakterem RPG titulů bývají občas problémy, kterým se nevyhnula ani hra s příchutí plošinovky. Její dějový posun je závislý na rozhodnutích hráče, které sem-tam zapříčiňují haprující questy a ty pak mají na svědomí otravné bugy. Namísto systematického lezení po rozvětveném stromečku dějové linky se totiž hráči mohou rozhodnout některé kapitoly příběhu přeskočit, anebo je plnit dle náhodného pořadí. Než člověk konečně přijde na jejich správné pořadí a dostane se na konec digitálního románu, pořádně se při tom ve svých těžkých kyberpunkových botách nachodí.
O něco fatálnějších chyb se vývojáři dopustili při programování umělé inteligence, která se během soubojů popravdě nechová příliš chytře. Namísto toho, aby se nepřátelé neohroženě vrhli na drobné děvče, chaoticky pobíhají ze strany na stranu a útočí takřka bez rozmyslu. Jejich pohybové kvintesence jsou natolik bizarní, že se proti nim nedá použít jakákoliv rafinovanější strategie, než jednoduché útoč & uskoč.
Neúprosné hráčské kritice se nevyhnuly ani dialogy. Ty by si podle hlasu lidu měly vzít do budoucna k srdci, že „méně je někdy více“. Mnohé řádky v sobě nesou nesmírně zajímavé pasáže, které se však ztrácí pod zbytečným nánosem konverzační vaty. Krom toho je klasická kyberpunková tvorba známá svým nadneseným patosem, který v rozhovorech častokrát chybí. Žánr by obhájily zajímavé podivínské persony, či aspoň humorně podané situace. Obdobných záblesků kvality je však v herním titulu též minimum.
I přes to všechno jsou právě dialogy postav oblastí, ve které si Dex vysloužila svou zlatou medaili. Je to totiž první hra, která vládne českým dabingem pro Xbox One. Patrioty může potěšit taky informace, že krom češtiny ovládá i dalších sedm jazyků. To by se vzhledem k charakteru českého indie titulu dalo považovat za menší zázrak.
Dex není bez chyby, ale když přežijete podivné souboje a několik technických abnormalit, čeká na vás stylová kyberpunková hra se zajímavým scénářem a přesvědčivou atmosférou. Nezamrzí ani zmíněný český dabing a hackování v podobě mini-her.
Zdroje
https://www.svetandroida.cz/cesti-dreadlocks-exkluzivni-rozhovor-o-ouya-rpg-dex-a-mobilnich-hrach/
https://gamesite.zoznam.sk/ostatne/novinky/23506-zomrel-jan-jirkovsky-tvorca-kyberpunkovej-akcie-dex
Katarína Bojnanská
Študentka Teorie interaktivních médií (Bc.), Managementu v kultuře (Mgr.) a Elektronické kultury a semiotiky (Mgr.). Absolventka Psychologie (Bc.). Na svojej pestrej akademickej ceste sa k téme videohrier vždy rada vraciam. Zakaždým z trochu iného uhľu pohľadu.
