Preview

Hobo: Tough Life, váš vlastní příběh bezdomovce

0

V posledních letech se s hrami žánru survival roztrhl pytel. Za každým kamenem čeká masožravý dinosaurus a z každého keříčku vykukuje kouzelník Merlin. Až se pomalu člověk zdráhá otevřít dveře vlastního bytu s obavou, že na ulici právě řádí krvavá zombie apokalypsa. Jedno se však tomuto surovému žánru musí nechat. Kdyby se náhodou některý z jeho katastrofických scénářů naplnil, věděli byste přesně, co máte dělat. A co byste dělali, kdybyste se ocitli v kůži pražského bezdomovce?

Přesně tuhle otázku klade svým hráčům originální RPG titul od regionálního vývojářského trio Perun Creative. Střecha nad hlavou totiž není to jediné, co lidem bez domova schází. O hodně větším problémem je hlad, nepohodlné vrtochy matky přírody a neoblomná stará známá – deprese. Nepomáhá ani hrozba v podobě „winter is coming“, či nevraživé reakce okolí. Prostě správná bezdomovecká anti-idylka. Jednoho dne se probudíte v pořádně zapáchajícím otrhaném kabátě na skládce, v kapse máte pár českých mincí a za uchem cigaretu. No a vaším úkolem je co nejdéle neumřít.

V drsném prostředí chladných ulic centra města máte na výběr hned z několika možností obživy. Vydáte se tedy vybírat odpadky, rozběhnete byznys dealera starého harampádí a začnete hlavně žebrat, somrat a škemrat. Ze začátku vám to příliš dobře nepůjde. I bezdomovecký život je totiž jistým druhem umění, kterému je zprvu potřeba se přiučit. Nejdříve tedy budete nacházet samé pofidérní kompoty, nikdo s vámi nebude chtít obchodovat a ctihodní spoluobčané se vám budou s nadávkou na rtech obloukem vyhýbat. Časem se vypracujete na mistra svého řemesla: z několika kusů bordelu postavíte hotovou homlesáckou vilu, obchody vám půjdou od ruky a místo kapesních nožů se před vámi budou otevírat štědré peněženky. Krom toho zvládnete uvařit celkem slušný eintopf, zahrát dechberoucí sólo na ústní harmoniku, nebo bez zbytečných svědků vyloupit menší obchod.

Od toho se odvíjí nutnost vydat se na průzkum svého okolí. Topografie herního světa je výrazně inspirována Prahou a některými částmi Olomouce. Navštívit se dá Wilsonovo nádraží, kostel sv. Modřice, obchodní dům Koruna, či kino Metropol. Společnost vám můžou dělat tři spoluhráči – a to z vás dělá celkem slušný bezdomovecký squat.

I přes netradiční zpracování herního žánru vývojáři rozhodně neberou titul na lehkou váhu. „Je možné, že staneme pro určité lidi bizárem, ale strach z toho nemáme.“ říkají o Hobovi jeho tvůrci. „Soudě dle dosavadních reakcí můžu usuzovat, že se nejedná o bizarnosti jako Kozí simulátor, protože hra bude daleko propracovanější a smysluplnější.“1 Nečekejte proto žádnou komediální parodii na život městských smažek. Hobo: tough Life si hrdě stojí za svým žánrem čistokrevného survival, ve kterém jsou fatální pouliční bitky a kolapsy psychiky na denním pořádku. Surovost bezdomoveckého života dobarvují silné příběhy o tragických osudech skutečných lidí, nebo romantizovaných hrdinů. Palčivým tématem prostupujícím celou hru je lidská lhostejnost. Bez zbytečného moralizování vám hra ukáže, že na té kartónové škatuli na rohu ulice jste mohli spát vy. Názor na zoufalství situace si už ale udělá každý virtuální somrák sám.

Podobně odvážné ambice by se samozřejmě neobešly bez průzkumu. Většina informací o drsných zákonech ulice pochází, překvapivě, z internetu. Na webu se dá najít hromada živých fór a youtube videí, které jsou častokrát užitečnější než bublinová moudra odborných knih. Některé detaily jsou inspirovány i příležitostnými face-to-face rozhovory.

Podle posledního sčítání lidu (2015) se českými městy hemží téměř 11 500 lidí bez domova. Mohli by zformovat menší slovenské město. Na ulici žijí všechny věkové kategorie, od novorozenců až po lidi „jednou nohou v hrobě“. Osudy svých věřících zkouší 36 registrovaných církví, mezi kterými se našel i člověk hlásící se k víře Jedi. Vzdělání taky není 100 % „antikoncepce“. Většina bezdomovců sice neudělala ani maturitu, ale pěkné dvě stovky z nich se pyšní titulem magistr.

Jak je možné, že za špinavou tváří bezdomovce častokrát nevidíme člověka? Můžou za to dvě sestry: dehumanizace a stigmatizace. Dehumanizace je přirozený fenomén, kterým se lidé vymezují vůči skupině, s kterou nesouhlasí. Představuje uniformní (a stigmatizované) vnímání „těch druhých“, kterými se nechceme stát. Jejich individuality jsou neprávem zahlazeny a nahrazeny přisuzovanými kolektivními vlastnostmi. Po zadupání osobitosti člověka je snadné chovat se k němu jako k věci, tvořící kousek puzzle nesympatického celku. Možná, že na cestě k lidskému pohledu na věc někomu pomůže právě tato hra. A kdyby byla tahle touha moc naivní, pořád je to alespoň dobrá, cynická zábava.

Zdroje

http://hoborpg.com/

https://store.steampowered.com/app/632300/Hobo_Tough_Life/

https://skillzone.cz/hobo-tough-life-steam/

https://www.idnes.cz/hry/magazin/hobo-tough-life-rozhovor.A170926_122724_bw-magazin_oz

https://www.czso.cz/csu/sldb/vysledky_scitani_bezdomovcu

https://wikisofia.cz/wiki/Osobnost_v_n%C3%A1ro%C4%8Dn%C3%BDch_podm%C3%ADnk%C3%A1ch_a_situac%C3%ADch

Katarína Bojnanská

Komentáře(0)

Nejsou k dispozici žádné komentáře.

Napsat komentář, recenzi

Jako registrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní napsat komentář, diskutovat o ní, nebo ji zařadit do některého ze seznamů.