Recenze

7 dní a 7 nocí

Za dávných a dávných časů v roce 1987, kdy ještě světu nevládla politická korektnost a gender bylo sprostým slovem, vznikla hra Leisure Suit Larry. Hra, z jejíhož obsahu by se dnešní bojovníci za genderovou rovnost nejspíš osypali. V dané hře jste hráli za postaršího proutníka Larryho, který si to zamířil do baru, aby tam sbalil nějakou ženskou. Ne na dlouhodobý a rovnoprávný vztah, ale na sex na jednu noc. Hra měla úspěch a zplodila v následujících letech mnoho potomků, ve kterých šlo víceméně o totéž.

Leisure Suit Larry po česku

A teď se přeneste o 7 let dál do roku 1994 a představte si malou vývojářskou firmičku v malé zemičce uprostřed Evropy, s jediným vydaným titulem na svém kontě (jednalo se o adventuru Tajemství Oslího ostrova), jak přemýšlí o námětu na svou další hru. A co je nenapadlo, než udělat českou variaci právě na Larryho. No dobře, tak to možná úplně doslova nebylo, ale pravdou je, že 7 dní a 7 nocí bylo skutečně druhou hrou tehdy začínajícího studia Pterodon Software, které se později proslavilo především sérií Vietcong. Hra vznikla na dnešní poměry extrémní rychlostí – její vývoj trval zhruba půl roku, a vznikala ve velmi malém týmu (některé prvky ve hře ale vznikaly na objednávku od externích týmů). Komorní vývoj se bohužel v mnoha místech podepsal na výsledné kvalitě.

Vsaď lubra, že je všechny nepřefikneš

Ve hře se zhostíte role Vency Záhyba, vesnického detektiva, který dostane za úkol od zazobance pana Smitha pohlídat mu jeho 7 dcer, než se pan Smith vrátí zpátky z cest. Co vnuklo panu Smithovi nápad svěřit tento úkol největšímu proutníkovi v dědině, ví asi jen pan Smith sám. Tak jako tak se poctivě chopíte svěřeného úkolu a ještě ten večer se v hospodě u piva sázíte o lubra s kumpánem Fandou, že je všechny přefiknete, než se tatík vrátí domů. A jak slíbíte, tak taky konáte. Vaší jedinou činností a úkolem po následujících 7 dnů tedy bude pouze starost o to, jak se daným dcerám jedné za druhou dostat do kalhotek. S některými to bude poměrně hračka, u některých budete vymýšlet komplikované plány a intriky, a na jednu se budete muset normálně ožrat, abyste na daný akt vůbec měli odvahu. Každopádně, samotná zápletka, ač nekomplikovaná, je dostatečně zábavná, aby sama o sobě ke hře přilákala. Prověřil ji už Larry a funguje i zde. Je mi ale jasné, že ji ocení především mužská část hráčské veřejnosti, ženské pohlaví možná tentokrát hru oželí a poohlídne se jinde.
Nějak se začít musí.

K hratelnosti tentokrát musím mít bohužel poměrně dost výtek. Samotný styl hry mi nevadí, jedná se o point and click adventuru. Chvilku mi dalo práci zvyknout si na jednotlačítkovou interakci s okolím – jsem zvyklý spíš na dvoutlačítkový styl, kdy jedním tlačítkem zkoumáte a druhým provádíte činnosti – sebrání/použití předmětu, mluvení s NPC, chůze atd. Zde ale jde spíše o designérké rozhodutí a ne vyloženě o chybu. Důvodem mohl být i nízkorozpočtový vývoj hry. Když uděláte hru tak, aby klepnutí na některých místech provádělo činnosti, a na jiných pouze zobrazilo komentář hlavního hrdiny, je to rychlejší, než když musíte psát popisky pro každý interaktiví bod ve hře. Na druhou stranu mám pocit, že se tím hra připravila o podstatnou část svého potenciálu, kdy mohlo dojít k lepšímu vyprofilování hlavního hrdiny a mohla padnout spousta vtipných hlášek. Vtipné komentáře byly vždy jednou z hlavních předností tohoto typu her, jak ukazuje třeba další adventurka z česko-polských luhů a hájů Agent Mlíčňák. Zde to bohužel trochu chybí.

Dalším problémem je, že hra působí místy značně nedodělaně. Někdy to jsou bugy, jako když se nespustí dialogová sekvence s jednou s dívek, kdy vás ve dveřích odmítne, a vy se k ní musíte dostat do pokoje oknem. Ve hře jde pořád pokračovat, ale kdybych nehrál s návodem, nejspíš se zaseknu a nebudu vědět, co dál. Někdy jsou to zase logické nedomyšlenosti, jako když se na několika momentech spustí komentář hlavního protagonisty, odkazující na události později ve hře, nebo když hra úplně přeskočí některé dialogy, protože jisté činnosti uděláte dříve, než hra očekává. Hlavní dojem, který jsem z toho měl, byl, že vydání bylo uspěcháno před tím, než byla hra dostatečně otestovaná. Vím, že na hře pracovalo včetně testerů pouze několik lidí v řádu jednotek, ale každopádně to kazí herní zážitek.

Adventurní tradice

Co mě ale vytáčelo zdaleka nejvíc, byly některé herně designerské neduhy, které se táhnou napříč starými adventurami jako mor, a na které už dnešní hráč opravdu nebude mít trpělivost. Staré adventury, aby se uměle prodloužila obtížnost a jinak krátká herní doba, byly často designovány s doslova zlomyslnými hádankami, jejichž jediným výsledkem většinou bylo, že se hráč zasekl a po nekonečném zkoušení všeho na všechno hru naštvaně vypnul a už ji nikdy nespustil. Jedná se například o naprosto nesmyslné kombinace předmětů, tzv. pixelhunting, nebo třeba prostý fakt, že máte jeden inventář na celou hru, což po jeho řádném zaplnění dělá z pověstného zkoušení všeho na všechno v případě záseku o to horší zážitek. Že je velké množství klíčových předmětů schováno na naprosto nesmyslných místech, jako v květináči, náhodné části křoví, nebo za černým sloupem v popředí, který vypadá jako neinterkativní součást scény, bych ještě přežil. Správný adventurista je paranoidní adventurista a má vědět, že to první, co se dělá na každé nové obrazovce, je kliknutí na všechno, co vypadá byť jen vzdáleně interaktivně.

Pak jsou tu věci, které už působí mírně zlomyslně, jako když najdete potřebné předměty pouze po kliknutí na určitou malou část knihovny, která se nijak neliší od zbytku. Pokud kliknete jinam, Venca vás odbyte s tím, že se nerad přehrabuje ve svém pořádku. Nakonec to úplně zabije, když strčením mrtvoly psa do zásuvky ve své kanceláři vyrobíte magnet, kterým pak ze studny na farmě vylovíte několik věcí. S tím háčkem, že po jednom vylovení se „magnet“ vybije, a je potřeba celý proces zopakovat, včetně cesty do kanclu a zpět. Toto už se opravdu ničím omluvit nedá. Jedním z důvodů, proč lidé některým starším klasikám odpustili stejné nešvary je to, že si tyto hry svého „trollení“ hráčů byly dobře vědomy a dokázaly je odměnit při zkoušení všeho na všechno alespoň vtipnými komentáři. Zde chybí i to, takže se při zásecích velice rychle dostavuje nuda a od té už je to jen krůček k sáhnutí po návodu.

Ulítlá vizáž

Teď něco málo k technické stránce. Graficky se hra poměrně vyvedla, zaujme především její osobitý „pokřivený styl“, který celou hru stylizuje do podoby starého crazy animáku. Trošku mi to připomínalo o rok starší adventuru The Day of the Tentacle, která měla podobnou stylizaci. Veškerá grafika je ručně kreslená a osobně mi její ulítlý a rádoby ledabylý styl příliš nesedl, ale záleží na preferencích. Celé to pak dost kontrastuje s vyobrazeními jednotlivých slečen, hlavně při sexuálních scénách, které jsou naopak provedeny s velkou péčí a důrazem na realističnost, a které grafikovi rozhodně musím pochválit.

Co se týče zvuku, zde to nebylo nic moc, jedná se v zásadě o veselé znělky, které jedou v krátkých smyčkách. Hudebních podkresů je pouze pár a v několika lokacích jsou recyklovány. Co se týče zvuku, je buď neexistující, nebo nestojí za řeč. Hru jsem hrál povětšinou s návodem, takže jsem ji víceméně prosvištěl, ale dokáži si představit, že při „poctivém“ hraní se znělky velice rychle omrzí a většina lidí asi zvuky po čase vypne úplně. Pokud se jim je tedy vůbec podaří zapnout, protože při normálním nastavení v DOSBoxu vám hudba ani nepojede a zvuky budou neposlouchatelné. Ve verzi stáhnutelné ze serveru dosgames.sk je tento problém vyřešen, ale o moc nepřijdete, pokud budete hrát hru úplně bez zvuku.

Stojí to za to?

Z předchozích řádků je myslím patrné, že bych hru úplně nedoporučoval, nebo alespoň ne všem. Hráčky všeobecně mohou tento titul myslím úplně vypustit, hra kromě oplzlého chlapského (spíše adolescentního) humoru nenabízí nic moc dalšího, co by stálo za vidění. Pro ty ostatní – hrajte, ale s vědomím, že se jedná o jeden z prvotních počinů začínajícího studia. Jde ale o kus naší herní historie, tak je třeba to tak brát. Důrazně ale doporučuji hrát s návodem, třeba ne pořád, ale nebojte se ho použít při záseku delším jak pět minut. Blbce ze sebe neuděláte, můžu vás ujistit, že většinou chyba na vaší straně nebude. Hra je už dnes k dispozici jako freeware, takže vás to nic stát nebude.

Michal Lászlo

Komentáře(0)

Nejsou k dispozici žádné komentáře.

Napsat komentář, recenzi

Jako registrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní napsat komentář, diskutovat o ní, nebo ji zařadit do některého ze seznamů.