TT: Veronika Golianová & Jakub Zaludko I Impact Games
V druhém díle Talk To si Mirek Žák sedl se zakladateli netradičního studia Impact Games. Veronika Golianová a Jakub Zaludko tento projekt odstartovali již před více než dvěma lety. O co jde? Koukněte ve videu.
Podcast SoundCloud:
Podcast Spotify:
Apple Podcasts:
Mira: Rád bych tady přivítal dva hosty, kteří jsou zakladatelé Impact games. Byl bych velice rád, kdybyste se představili a řekli něco o vaší platformě.
Veronika: Tak začnu já. Ahoj, jmenuji se Veronika, nevím, jestli mám říct příjmení nebo stačí křestní? Jsem, jak už jsi naznačil, spoluzakladatelka Impact Games. A co dělám? Tím, že jsme malý tým, tak v podstatě skoro všechno. To máme s Jakubem společné, od nějakého strategického směřování organizace, po projektový management, samotné vedení týmu vývojářů až po shánění peněz, abychom měli za co ty hry dělat a všechny naše další aktivity. To je ve zkratce asi všechno.
Jakub: Děvče pro všechno, chlapec pro všechno (smích). Já jsem Jakub a mám to velmi podobné jako Veronika. Od fundraisingu, psaní projektů, implementování projektů, produktový management trochu, takový švýcarský nožík.
Veronika: Ano.
Jakub: Původně jsem politolog, antropolog, takže mám velmi blízko ke gamingu a vývoji her. (smích)
Mira: Super a kdybyste měli ve zkratce představit Impact Games, protože to není vývojářské studio.
Veronika: Většinou o nás říkáme, že děláme hry, ale nejsme herní studio. My ty hry vnímáme spíš jako takový nástroj na implementaci cílů, které jsme si dali. Vývoj her není náš primární cíl. Je to to, co nám pomáhá naplňovat to, co chceme dělat a tím je, zlepšovat vzdělávání na Slovensku ale i v zahraničí.
Jakub: Ano, chceme dostat hry do škol. Chceme ukázat, že hry dokáží vzdělávat. Nemusíme ty hry vyrábět. Mnoho her, které už mají edukační potenciál, už na trhu jsou. My potřebujeme vymyslet, jak ten potenciál do těch škol dostat. Učitele naučit, jak s tím pracovat.
Mira: Jednu hru jste ale vydali, na které jste pracovali s někým externím? Aaronova dilema?
Jakub: Ano, tak Aaronova dilema jsme vydali v červnu minulého roku. První věc, kterou jsme připravili přesně podle nějakých státní kurikul, aby mohla jít do škol. Je cílená na hodiny občanské výchovy, případně geografie, dějepisu. Vypráví příběh syrského uprchlíka, který si prochází těžkostmi. Není jednoduché utíkat ze Sýrie do Evropy před válkou. Rozpadne se ti celý život. Řešíš různé nepříjemné věci na té cestě. Hra je složená z různých rozhodnutí, které na té cestě uděláš. Taková narativní adventura, která má 14 konců.
Mira: A co by těm hráčům měla přinést? Co je ten cíl?
Jakub: Na Slovensku je teď ta situace bezprecedentní. Přijali jsme tisíce uprchlíků, ale lidi do teď nemají moc zkušeností s přijímáním lidí z blízkého východu nebo z Afriky. My tu moc barevný svět okolo nemáme. Azylů vydáváme, tak stovku ročně, maximálně.
Veronika: V jednotkách.
Jakub: Ta hra má zcitlivět lidi, mladé, starý… Pokud ještě neměli kontakt s utečencem nebo člověkem jiné barvy pleti, aby věděli, čím si ti lidi prošli.
Veronika: Trochu se vžít do toho, čím si ten uprchlík prochází. Když potom už nějakého potkáš, tak lépe rozumíš tomu, z čeho ten člověk odchází a možná se k němu budeš chovat jinak.
Jakub: Vidíš ho v tom kontextu.
Mira: Ta hra už je rok venku, tak jak to hodnotíte? Dopadlo to tak, jak jste chtěli?
Jakub: Dopadlo to výborně.
Veronika: Ano, opravdu. Měli jsme skromné očekávání. Spíš jsme se báli, protože je to takové citlivé téma na Slovensku, u vás ještě víc. Co se týče kampaně, tak to bylo velmi úspěšné. Jednak co se týče samotných stáhnutí a hraní hry. Dali jsme do toho dost malý rozpočet na propagaci. Dnes už máme víc jak 10 tisíc stáhnutí. Je to celkem pěkné číslo, na to, že je to vzdělávací hra. I komentáře, které jsme četli ať už na sociálních sítích nebo storech, byly rozštěpené. Na jednu stranu wow, super hra a na druhou stranu, že je to propaganda, ale těch bylo minimum
Mira: Ono to vlastně i odráží tu situaci ve společnosti, někteří lidé soucítí a někteří jsou radikální v tom protestu.
Jakub: A potom je tu ta střední masa, která nemá ten kontakt. Potřebuje si vyformovat nějakou představu, pro ně je hlavně ta hra. Není to pro ty radikály jeden proti druhému, ale spíš pro těch 9800, kteří nám nedali psanou review.
Veronika: Povedlo se to velmi dobře, protože potom se nám podařilo rozjet spolupráci s OSN komisařem pro uprchlíky. A FPU podpořilo lokalizaci té hry do angličtiny a češtiny a Ivan (7:00) ji chce používat ve svých vzdělávacích aktivitách a myslím si, že se ta hra dostane k hodně lidem v což jsme ani nedoufali.
Jakub: Ministerstvo školství ji doporučuje v nějakém tom doporučeném plánu školám. To je pro nás podstatné. Dostali jsme award od jedné mezinárodní organizace, která se zabývá vzděláváním.
Mira: Díky tomu se to dostává mezi lidi.
Zmínili jste, že jste včera vydali novou hru?
Veronika: Ano, jmenuje se PAMOJA: Za bezpečný úsvit. Pamoja je svahilský výraz pro „spolu“ nebo „společně“. Trošku to napovídá tomu, že je to hra z prostředí Afriky, z oblasti Keni. Je založená na skutečném příběhu podobně jako Aaron. To jsme nezmiňovali.
Je založená na skutečném příběhu děvčete, které vymyslelo super úžasnou inovaci, která pomáhá zmírňovat konflikt mezi lidmi a slony. Touto hrou chceme nějak převyprávět ten její příběh, který je strašně zajímavý a přiblížit i ten lokální kontext rurální Keni. Je to taky něco, co spousta lidí na Slovensku asi nevnímá nebo vnímá skrze nějaké stereotypy.
Mira: A je to teda na mobilní platformy?
Veronika: Ano, je to vlastně naše primární platforma, na kterou vyvíjíme kvůli accessibility.
Jakub: Ano, na škole nejsou tablety, počítače. Jediné, na co se můžeš spolehnout je to, že každé děcko má v kapse telefon.
Mira: Jasně, a tu hru vám tvoří nějaký jednotlivec nebo máte s nějakým studiem uzavřené partnerství? Nebo jak to funguje?
Jakub: No, funguje to tak, že to děláme sami.
Veronika: Pamoju děláme in house, sami.
Mira: Takže by se dalo říct, že už jste studio.
Veronika a Jakub: „Áno aj“. (smích)
Veronika: Máme už svůj interní tým lidí. Tato hra je čistě pod námi. Ty předchozí se dělaly ve spolupráci s někým, ale náš cíl je do budoucna dělat si ty hry sami.
Jakub: Ten tým jsme budovali společně s Butterfly effect. S těmi už jste si někdy povídali. Je to velmi známý akcelerátor, inkubátor, u nás na Slovensku. Dělali Aarona ještě v rámci Butterfly effectu, v rámci toho programu a teď už jsou s námi, pod naší střechou.
Mira: Ještě bych se vrátil úplně na začátek. Kdy se stalo to, že jste se rozhodli, založíte Impact games? My jsme spolu (s Veronikou) měli textový rozhovor na Visiongame a ty jsi tam psala, že 2,5 roku zpátky ses začala zajímat o hry?
Veronika: Ano, tak už 3 roky zpátky to budou, jsme založili Impact Games, ale ta myšlenka se rodila minimálně rok předtím. Ale ano, my s Kubou vycházíme úplně z jiných sektorů. Spíš jsme se zabývali vzděláváním. Konkrétně globálnímu vzdělávání, mimo hlavní sektor. Potom přišla ta myšlenka, že chceme pokračovat do jisté míry i v tom, co jsme dělali, ale chtěli jsme to dělat trochu jiným způsobem. Oba dva jsme byli gameři a upřímně jsme věřili, že hry mohou být fakt dobrý tool, jak by se ten sektor vzdělávání na Slovensku mohl zlepšovat. Tak jsme se do toho rozhodli pustit.
Jakub: Já nemám co dodat. Takový ten standardní příběh, že jsi unavený v práci, kterou děláš už 7 let. Nehýbe se to ani dopředu ani dozadu. Zkoušíš tak nebo tak. Rok co rok stále to samé. Už znáš ten trh, jsi malý, ale znáš, tak se pustíš do něčeho vlastního a zkusíš to. Dva a půl roku jsme tu a povídáme si o tomto projektu atd.
Mira: Takže je to vaše hlavní práce, kterou děláte?
Jakub: Jinak renovujeme byty. (smích)
Mira: Impact games založil Gamifactory. Můžete vysvětlit, o co vlastně jde?
Veronika: Ano, Gamifactory je naše taková strategická iniciativa. Je to taková go to platforma pro pedagogy, kteří chtějí pracovat s hrami ve vzdělávacím procesu. To je asi tak ve zkratce. Delší verze je, že je tam cíl, aby se stala mezinárodní platformou. Už teď to funguje nejen ve slovenštině, ale i v jiných světových jazycích. Mělo by to fungovat tak, že tam budou jak ty hry, které děláme, ale i všechny podpůrné nástroje, které ten pedagog potřebuje, aby s těmi hrami dokázal pracovat. Celá ta logika našeho fungování je, že ta hra je jen část toho balíku, který nabízíme. Hra je vždy doplněna o metodickou příručku, jak s tou hrou při vyučování pracovat. Obsahuje taky školení pro pedagogy, jak s tou hrou pracovat a taky nabízíme workshopy pro školy. Reálně přijdeme s tou hrou a ukážeme, jak na to a potom ten pedagog ji může dál využívat.
Gamifactory to má všechno takto pod jednou střechou.
Mira: A budou tam jenom vaše hry nebo jste otevření možnosti, že tam budou i jiné hry?
Jakub: Jsme otevření. Strategicky musíme být otevření. Zatím je otázka to, jak to udělat, jak tam nahnat další hry. Budeme do toho muset nějak investovat a dostat se do nějakých projektů kde budeme dělat trochu výzkumu a vývoje vlastního. Zastáváme takovou hypotézu, že každá hra tě dokáže něco naučit. Strašně moc her tě dokáže strašně moc naučit od Frostpunku, This War of Mine, tě toho učí moc. Strašně těžké, všeobecně ve vzdělávání, je měřit dopad vzdělávací aktivity na to, co se naučíš. My se nejdřív musíme zaměřit na to, jak měřit ty dopady. Potom bychom chtěl zpracovat věc, která dokáže dostat na Gamifactory hry jako Frostpunk nebo The War of Mine. Otevřít to mainstreamovým hrám, které bychom tam dokázali přidat, ale to je dlouhodobá vize. Není udržitelné, abychom roky dělali malé hry. Moc toho nevyrobíme, ale na trhu je toho dost.
Mira: A jakou zatím máte odezvu na Gamifactory?
Jakub: No, je to momentálně ve stavu budování. Je to stále takový prototyp ve vývoji. Momentálně pracujeme na rozvoji nové vizuální identity, UI, UX… je to zatím v plenkách.
Mira: Vy teda oslovujete jednotlivé školy, učitele… v této fázi je to asi časově náročné, než oslovíte xy škol.
Veronika: Spíš se soustředíme na ten obsah, nejprve aby to nějak vypadalo, bylo to uživatelsky příjemné. Potřebujeme tam nahnat o hodně víc obsahu, než tam momentálně je. Teď je tam toho opravdu maličko. Tento rok se budeme soustředit spíše na tu obsahovou stránku a možná další rok se budeme snažit víc o ta partnerství se školami.
Jakub: V roce 2023 by tam mělo být 5 našich her. Ke každé bude metodika. Budeme tam mít asi další 3 metodiky o vzdělávání hrou. Měl by tam být e-learning, instruktážní videa. Měla by tam být naše konkrétní nabídka našich workshopů pro studenty, trénink pro učitele. Teď je to tak, že i to, co Veronika řekla, tam ještě není. Je toho dost, je to stále ještě naše vize.
Mira: Bavili jsme se o Fondu na podporu umění, využíváte granty nebo je to tajemství?
Jakub: Není (smích), řekneme. Povídej.
Veronika: Tak hodně pracujeme s Erasmus granty. Je to jednak pro mládež, ale i pro školní vzdělávání. Odtud máme velmi dobrou podporu.
Jakub: I dobrou zkušenost. Kdo má trochu trpělivosti to zkusit, ať to zkusí.
Veronika: I s různými slovenskými ministerstvy
Jakub: Ministerstvo zahraničních věcí, spravedlnosti.
Veronika: Ministerstvo školství.
Mira: To musí být taky dost náročné vyřizovaní. Musí být dost papírování kolem toho?
Veronika: Ano, je to dost byrokratické, ale my jsme z tohoto prostředí. Tím, že jsme přišli z mimohlavního sektoru, tak to bylo naše know how, které jsme si přinesli.
Jakub: My nejsme prachatí lidi. My jsme přišli z nevládní organizace, bez nějakých zkušeností, bez týmu, který by uměl vytvořit hru. My dva nedokážeme vyvinout hru jen tak. Těm lidem stačí, když máš zkušenosti v managementu a máš dostatečně dobrou vizi a dali nám nějaké seed money. Proto je to pro nás zajímavé, bylo a asi i bude do jisté míry stále.
Mira: Když všechno klapne, jak byste chtěli, tak kde bude Impact Games za 5 let?
Veronika: Wow, no akorát zítra máme strategický meeting, kde o se tom máme bavit. Ideálně školství na Slovensku, to je naše hlavní vize. Byly bychom rádi, kdyby vypadalo úplně jinak. Interaktivní metody jako hry by byly běžnou součástí. Teď, když přijdeš s hrou, tak se na to dívají všelijak: „Cože, hra v hodině?“ Mluvím o digitálních hrách ne o Město, jméno…, což se běžně hrávalo ve škole. Bylo by super, kdyby za těch 5 let už se na to nedívali jako na zjevení. Mluvím teda za sebe, ale bylo by super, kdyby to byla součást běžného vyučovacího procesu.
Jakub: Já budu, co se týče školství, skromnější. Ať jim funguje wifi. Ať ji mají a dokáží ji zpřístupnit studentům.
Druhá věc pro Impact Games za 5 let… doufám, že budeme mít za sebou nějaké dva větší projekty evropské. Uděláme produkt, který je 10× Aaronovo dilema. Máme na to strategii, partnery i grantové výzvy, ke kterým se chceme dostat. Takže za 5 let máme dvě This war of Mine type of games.
Mira: Ještě jsem zapomněl zmínit, vy jste spolupracovali na nějaké karetní hře? Můžete o tom něco říct?
Veronika: Ano, Follow me. To byl zrovna ten projekt, kdy jsme mluvili o tom, že jsme ho dělali ve spolupráci s někým. Tohle bylo s Doublequote studiem. Je to kartovka na téma dezinformace. Je to velmi aktuální a problematické téma v obou našich zemích. Máme to jako vzdělávací prostředek na vzdělávání kritického myšlení a mediální gramotnosti. Vymysleli jsme si vlastní sociální síť Duckface. Bylo to vytvořeno pro středoškoláky, tak proto i to téma hry. Cílem hry je stát se největším influencerem na Duckface. Game mode je, že se snažíte získat co nejvíc followerů a snažíte se udržet důvěryhodnost. Když ji ztratíte, tak potom vás ta hra nepustí dělat nějaké aktivity v ní.
Mira: Vím, že jsme si psali, že ta hra zatím není v prodeji pro veřejnost? V Čechách určitě ne. Nevím jak na Slovensku?
Veronika: Na Slovensku se dá koupit. Jestli to můžu říct? V knihkupectví Panta Rhei se dá klasicky koupit. Ať už na e-shopu nebo osobně. V Česku zatím ne, ale je plán prodávat ji přes Gamifactory, ale ještě jsme to nestihli zimplementovat. Plán je prodávat ji i ve více jazycích. Existuje ve čtyřech jazycích, ale nebyla reálně v nich vyrobená. Takže musíme pořešit produkci. Nevím, jestli víte, ale kvůli Covidu a celkové situaci na trhu, není papír. Jsou to takové komplikace, kvůli kterým jsme to oddalovali.
Jakub: Máme v plánu a pozdravujeme koho? Ministerstvo spravedlnosti nebo koho?
Veronika: Obrany.
Jakub: Obrany (mává). Máme v plánu to digitalizovat. Chceme, aby Follow me, bylo jako apka, v kapse v telefonu. Je to jednodušší s tou distribucí.
Veronika: Ale i tak je super.
Jakub: Ano, to je.
Mira: Poslední otázka, co mě napadá, bych směřoval k tomu, co se aktuálně děje a celá Evropa tím žije, a to je konflikt na Ukrajině. Vy jste měli nějakou iniciativu, že jste dělali Game jam na podporu a máte projekt Play for Ukraine ?
Veronika: Ano, Play for Ukraine, je taková společná iniciativa vícero herních studií, vlastně nejen herních studií, ale máme tam partnery i s SGDA a Bratislava Game jam. Vzniklo to tak, že vlastně vypukla válka a ty první dny jsme byli všichni asi takoví šokovaní. Druhý krok byl, že jsme začali přemýšlet, jak bychom s těmi skills, které máme, dokázali pomoci. Tím, že děláme hry, tak celkem jasné bylo to, že to bude něco herního. Kontaktoval nás kamarád Boris ze studia Incidental Minds. Původní myšlenka byla, že předěláme jednu jejich hru na toto téma. Potom jsme udělali brainstorming, protože to by nemělo takový dopad, jedna hra. Tak jsme se domluvili, že uděláme game jam, kde bychom zpracovali různá témata, která souvisí s tím konfliktem. Válka, je tam ten ozbrojený konflikt, ale je to jen část toho. Souvisí s tím téma jako dezinformace, uprchlictví a celkově ta survival tématika. Zpracovali jsme různé zadání na různá témata a dali jsme dohromady týmy lidí. Trvalo to 5 dní. Za 5 dní jsme zorganizovali game jam, který byl ještě k tomu hybridní event. Měli jsme lidi, kteří chodili onside. Více týmů jsme měli online. Byla to velmi zajímavá zkušenost. Z toho game jamu vzniklo více her na toto téma a udělala se k tomu web stránka. Můžete ji navštívit, dozvědět se o té iniciativě, a hlavně si tam můžete ty hry zahrát. To byl jeden směr, vzdělat lidi přes tyto hry.
Druhý cíl byl vybrat prostředky na podporu různých organizací, iniciativ, které reálně, on the ground, pomáhají na Ukrajině. Na webu najdete i různé odkazy na sbírky, které můžete podpořit. Teď by nám tam měla startovat kampaň s touto iniciativou, takže se i tom doufám doslechnete víc. Je tam ještě jedna výzva, kromě fundraisingu, že stále hledáme lidi, kteří by byli ochotni přispět svými hrami na toto téma. Pokud jste vývojář nebo máte nějakou zkušenost a chtěli byste to umístit na té stránce, tak vám poskytneme prostor. Je tam toho strašně moc, co se dá pokrýt.
Mira: Super, že pomáháte takhle, vybírat peníze a bojovat s tou situací, která nastala. Na Visionu jsme taky sdíleli články a vývojáři, kteří by chtěli, můžou přispět. Držíme vám palce do budoucna, ať se vaše projekty rozrůstají a splní se to, co očekáváte. Děkujeme, že jste přišli k nám do Visiongame.
Veronika: Děkujeme i my moc za pozvání.
Jakub: Děkujeme a držíme palce i my vám.
Michael Petr
Otec dvou dětí přes den a hráč přes noc.