Recenze

Světák Bob – První recenze

Jednou jsem takhle přišel do redakce a koukám, na stole leží balíček. Netušil jsem, o co by mohlo jít a lek jsem se, že by to mohla být nějaká bomba. Ale moje zvědavost předčila strach a rozbalil jsem to. BUM! Nelekejte se, zase taková bomba to nebyla. Byl to spíše jenom takový granátek, v onom balíčku byla hra Světák Bob. Firma VOCHOZKA TRADING nám totiž poskytla plnou verzi této české adventury k otestování. Na tomto místě bych vás chtěl požádat o toto: pokud jste vytvořili nějakou hru, pošlete nám její plnou verzi – otestujeme ji a možná i uveřejníme recenzi. Rádi totiž podpoříme začínající softwarové skupiny. Věříme, že se to u nás rozběhne do takových obrátek, jako třeba v Polsku (viz některé polské hry v Top Tenu na Atari XE/XL).

Ale zpět ke Světákovi. Hra byla naprogramována použitím jazyka Amos Professional. Ke codingu nemám žádné výhrady, s vážnějšími chybami jsem se v průběhu hry nesetkal. Hra má zajímavý příběh a odvážím se říci, že vás vede k cíli sama. Zakysnul jsem asi třikrát, ale byly to takzvané „zákysy-minutky“, kde najdete do pár minut řešení. Hru jsem dohrál přes víkend a vězte, že jsem se dobře pobavil. Jak jsem již uvedl na začátku, hra je typu adventure. Někdo užívá slovo textovka, ale dá se říci o hře, která má 500KB hudby a 1MB grafiky, že je textovka? Za to by se na mě asi tvůrce hry zlobil a to bych neudělal. Hra je podobná… podobná… čemu je podobná? Na tomto místě se totiž obvykle hra srovnává s nějakou jinou, ale zbijte mě, na žádnou podobnou hru si nevzpomenu. U západních adventure her chodíte v drtivé většině s nějakou postavičkou, ale ve Světákovi ne. Ve Světákovi totiž zabírají dolní polovinu obrazovky ikony a směrové šipky (ovládání pohybu je uděláno šikovně, protože ze čtyř šipek, které podle mého názoru znamenají pohyb doleva, doprava, dolů atd., jsou vystouplé jen ty šipky, které ukazují směr, kam se můžete z daného obrazu přemístit), půlku vrchní poloviny zabírají posbírané předměty. Opravdu musím vychválit hudbu. Šest motivů se výborně hodí k danému tématu a ani po dlouhých hodinách hraní neomrzí.

Telefonicky jsem se zeptal „režiséra hry“ na to, jak dosáhli takového efektu. Prý je na to jednoduchý trik – nejdříve se složí hudba a teprve potom se k ní domyslí příběh. Trochu nevšední postup, ale ví někdo, jak to dělají cizí firmy? Rozhodně to ničemu neuškodilo. Hned v první části vyvrhne moře Boba na pustý ostrov – v hudbě se ozývá řev racků a do toho hraje klavír smutnou melodii. V druhé části je hudba klasicky pouťovská – jak by ne, chodíte po městě, které z poloviny tvoří kolotoče a houpačky. Při poslechu další hudby by si asi každý vybavil nějakou tragičtější scénu – v Bobovi to je bloudění pyramidou. A v poslední části se ozývají zvuky tamtamů a píšťalek – jste přeci v Zambii u černochů!!!

Ze začátku se mi grafika moc nelíbila. Ale zvykl jsem si. Je na ní vidět, že byla digitalizována a to nikdy moc na kráse nepřidá. Nicméně některé obrázky jsou na poloprofi úrovni a je jen otázkou času, kdy naši grafici doženou grafiky firem zvučných jmen (a naditých peněženek) jakou jsou Psygnosis či Team 17. Hra se ovládá přes myš. Vlevo dole máte ikony, na které můžete klapat. Jsou tam klasické –vezmi, použij, daruj, zkoumej, ikona na ukládání nebo načítání pozice na disk nebo do paměti, ikona na credits (jména tvůrců atd.), vypínání nebo zapínání. Trochu mi sice vadilo, že jsem nenalezl ikonu na zahoď, ale zjistil jsem, že můžete sebrat nekonečně mnoho věcí, a tak by tato funkce byla absolutně zbytečná. Pokud můžete něco sebrat, obrázek onoho předmětu se objeví v okně zprostřed obrazovky. Ikona na sbírání (po dlouhém bádání jsem zjistil, že symbolizuje napíchnutí věci na hůl) je naštěstí vlevo nahoře, takže je to jenom klap klap, nemusíte jezdit zbytečné kilometry myší. U většiny her je problém s tím, jak namalovat ikonu použij – zde si grafik pozadí vybral ruku, jak drží kus klacku. Je to docela výstižné. Velkým plusem hry je možnost ukládání stavu hry do paměti.

Občas si potřebujete nechat určitou startovní pozici, abyste si v případě chybné akce mohli tuto pozici načíst a začínat od ní, ale každý ví, jak je nudné pořád vkládat diskety na pozice a zdlouhavě je ukládat. Do paměti to jenom frkne a je to tam. Klasickým příkladem, kde si pozici uložit jednoduše musíte, je herna. Zde totiž musíte zkusit svoje hráčské umění a vyhrát 100 dolarů na letenku do Egypta. Hrajete hru podobnou Videostopu, ale s troškou jiným principem. Ten prozrazovat nebudu, sám jsem jak blbec strávil nad tímto automatem dobrou hodinu. Prozradím, že to není ten způsob, který napadne každého jako první a bude ho půl hodiny zkoušet (jako já) a teprve potom se pořádně porozhlédne a… Hra je přímo prošpikována takovým tvrdším odstínem humoru, který mi velice padl do noty. Absolutní křeče prožíváte ve chvílích, kdy Bob s někým mluví. Jako příklad uvedu pár gagů, na které ve hře narazíte. Bob jde a uvidí kejklíře, jak fouká z huby oheň. Zkusil jsem si s ním promluvit a co myslíte, že Bob řekl? „ Nemáš oheň, kamaráde?“… Nepřejte si vědět, co se stalo. Pokud si chcete popovídat s prodavačem, dřív, než stačíte otevřít pusu, prodavač vřískne: „Nemáme!“. A jako poslední – Bob si chce půjčit samolet. Zeptá se náčelníka a ten mu řekne: „Jen si ho vem, Bobe, stejně se nám na tom zabilo už sedm lidí“. Na papíře to tak nevyzní, musíte to prostě hrát.

Dalším kladem hry je to, že Zambijci neumějí česky. Jenom zambijsky. Mluví tou svou hatmatilkou (např. Guna Nwindo! Mwaiseni ku-munzi! Dobrý den! Vítej v naší vesnici!) a bez pořádného Zambijskou-českého slovníku (v manuálu) jim není rozumět ani slovo.

Hra běží na všech Amigách s pamětí alespoň 1MB. Sama si pozná, jestli máte víc paměti, v případě, že ano, využije ji k načtení většího počtu obrázků. Co říci na závěr – nehledejte nikde počet procent, rozhodli jsme se totiž, že českým hrám nebudeme zatím dávat procentuální ohodnocení, protože by přece jenom ve srovnání s cizími hrami nedopadly nijak zvlášť dobře a zatím jich není tolik, abychom je mohli srovnávat mezi sebou. Ale dvě opravdu velké výhody českých originálních her tu jsou – všechno je v češtině a jejich cena je přijatelná pro každého. A pobavíte se suprově!

Autor: Lewis

České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.

Komentáře(0)

Nejsou k dispozici žádné komentáře.

Nemáte účet?

Jako registrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní napsat komentář, diskutovat o ní, nebo ji zařadit do některého ze seznamů.

Přihlásit/Registrovat