Článek

Posel smrti: předzvěst vlastního konce

0

Pokud se bavíme o fenoménu českých adventur, nutně se budeme držet především humoristických her a hříček prošpikovaných tradičním humorem a nadsázkou. Je jedno, jestli budeme při té příležitosti jmenovat Horké léto, Tajemství Oslího ostrova, lechtivých 7 dní a 7 nocí nebo zmíníme sérii Polda. Synonymum české adventury a humoru ovšem z části boří jedna z nejlepších českých adventur a perla začátku tisíciletí. Řeč je pochopitelně o Poslu smrti známém také jako Black Mirror.

V dobách před vznikem Posla Smrti se malá skupinka v čele se Zdeňkem Houbem věnovala práci na adventuře Ni.Bi.Ru o hledání pokladu a inspirované mayskou mytologií. Když se trojčlenný tým pustil do vývoje Black Mirror, asi nemohl tušit, jaký úspěch si jejich adventura vyslouží. Na úvod poměrně obyčejná zápletka o rodovém prokletí Gordonů na jednom anglickém panství zahaleném tradiční mlhou a šerem. Ponurá atmosféra tak často spojovaná s Británií se podařila tvůrcům na výbornou a hráči spolu s hlavním hrdinou Samuelem Gordonem se tak mohli pustit do hraní.

Klasický point-n-click systém mohl překvapit asi málokoho, a byť nebyl Samuel zrovna rychlík pečlivě zvažující každý krok, vlastně to zase až tak nevadilo. Od prvních momentů, v nichž přebírá hráč kontrolu nad hlavní postavou, je totiž radost se kochat perfektně zpracovaným prostředí, které na dnešní poměry sice bude nutně vypadat zastarale, ale o své kouzlo hra rozhodně nepřichází ani po šestnácti letech od svého vydání.

První seznámení s rodinou i služebnictvem rodu Gordonů doprovází pro našince zcela nezapomenutelný dabing. Na třetím ročníku brněnského festivalu Gamer Pie se sice nechal Viktor Bocan slyšet, že nic jako dobře nadabovaná česká hra neexistuje, ale pravdou je, že sehnat pro dabing videohry v roce 2003 jména jako Květa Fialová, Radomír Brzobohatý nebo Vladimír Čech rozhodně nemohlo být nic snadného, a kolik si tyto herecké hvězdy obdařené nezaměnitelném hlasovým fontem vydělaly nám asi zůstane navždy záhadou.

Právě kombinace českého dabingu v české hře pomohla dobrému jménu hry už v době, kdy vyšla. Bylo mnohem snazší sžít se s hraběnkou, komorníkem, ale samozřejmě i dalšími postavami z celé hry, když na hráče mluvily hlasem známých českých herců, kteří se do svých rolí opravdu vžili, a jen tak umocnili hráčský prožitek z klikařské adventury a plnění hádanek.

Stále si vzpomínám, jak jsem v době vydání hry zápasil s relativně jednoduchými hlavolamy, které mi ale v té době a v mém věku přišly podezřele složité a musel jsem si tu a tam zajít pro pomoc k některému z rodičů. Řešení logických hádanek bylo pochopitelně nosnou konstrukcí celé hry. Nešlo zde jen o klasické řešení situací pomocí kombinace předmětů, jako třeba v případě, kdy se snaží Samuel získat klíč ze zámku na druhé straně dveří, ale hráči byli také bohatě zásobeni dalšími rozličnými rébusy, mezi nimiž nechybělo přeskupování barevných kamenů a podobně.

To, co mohlo být místy mírně frustrující zábavou, ovšem zdárně táhnul silný příběh a výborně napsané postavy, kterých ovšem v průběhu hraní začalo povážlivě ubývat. V závěrečné části, kdy se Samuel Gordon dostává na kloub záhadným úmrtím v rodině i v panství, a kdy se pomaličku noří do katakomb pod malebným zámečkem, už ovšem hra na nadpřirozeno nepůsobila zdaleka tak dobře jako v předchozích částech hry, kdy byla varianta zásahu něčeho zvenčí jen součástí pověr a hra se tvářila spíš jako dospělá detektivka s nečekanou pointou.

Trojčlenné studio Unknown Identity, které tvořil onen trojčlenný tým kolem Zdeňka Houba, vytvořil nezaměnitelnou českou adventuru, které už se nepodařilo studiu nikdy přiblížit. Po úspěchu Posla Smrti se tvůrci spadající pod hlavičku společnosti a vydavatelství Future Games pustili do předělávky tehdy velice starého a ne úplně dokonalého Ni.Bi.Ru, který převedli do enginu Posla smrti. Ovšem ani Posel bohů, jak se Ni.Bi.Ru jmenoval, už nedokázal navázat na propracovaného Posla smrti, který tak zůstal v portfoliu firmy jako úspěch osamocen.

Série sice ještě pokračovala dvěma dalšími díly, ale česká stopa z nich velmi rychle vymizela, a při pokusu o remake prvního dílu autoři tvrdě narazili. Poslední hrou firmy Future Games byla pak nepodařená, a ve světě velmi kriticky hodnocená, adventura Alter Ego z roku 2011, po jejímž vydání se nad studiem začalo definitivně smrákat a celá společnost se vytratila z všeobecného povědomí. Dnes dokážeme dohledat už jen fakt, že Future Games jako společnost s ručením omezeným spadá do kategorie firem v likvidaci. Autorská trojce z Unknown Identity už v té době dávno spadala přímo pod Future Games a jejich firemní identita zanikla spolu s firmou, která je několik let před tím pohltila.

Osobně považuji za velkou škodu, že se čeští tvůrci od adventurního světa částečně odklonili, ale je to způsobené i změnou herního trhu a poptávky po zcela jiných herních žánrech. Přesto jsou tu stále adventurní stálice, které se drží své značky i pověsti. Nového Posla smrti se asi jen těžko dočkáme, a to především s přihlédnutím k velmi nezdařilému remaku, který vyšel v roce 2017. Na neupevněnou tradici vážněji pojatých adventur by letos mohlo navázat brněnské studio CBE Software, jejichž titul Someday You’ll Return má velmi dobrou šanci ukázat světu, že adventurní řemeslo u nás stále ještě žije, a že zároveň nemusí jít jen o v zahraničí těžko pochopitelný humor.

Pavel Skoták

Komentáře(0)

Nejsou k dispozici žádné komentáře.

Napsat komentář, recenzi

Jako registrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní napsat komentář, diskutovat o ní, nebo ji zařadit do některého ze seznamů.