Hlava Kasandry – Recenze

Miroslav Žák – 26/06/2017

Konečně vám, čtenářům, můžeme nabídnout poctivý a vyčerpávající pohled na hru, o které se mezi „ataristy“ mluví. Jakousi minirecenzi, která již v tomto časopisu vyšla, chápejte, prosím, jako nedopatřením odflinknutě opsaný manuál ke hře. Můžete-li, rychle na ni zapomeňte…

Programátoři Let Disku se po své prvotině Manager Test na delší dobu odmlčeli. V každém případě, jak se zdá, nezaháleli, ale jen tiše pracovali na něčem velkém. Dva roky intenzivní práce přinesly své ovoce. K dostání je nejnovější bomba – Hlava Kasandry. Námět je zcela originální a velmi neobvyklé je i pojetí celé hry. Původní ideou bylo vytvořit hru podle krátké a kvalitní stejnojmenné sci-fi povídky Poláka M. Baranieckého (originální název „Glowa Kasandry“). Toto téma ale nešlo „napasovat“ na obvyklé herní systémy chodička-plošinovka, dungeon či a la SimCity, vznikl tedy nový systém ovládaný ikonami, většinou real-time 3D simulovaná jízda v transportéru terénem, chození v zapeklitém bludišti podzemních bunkrů, navádění ručně řízené lehké střely a další scény. Ovládání je řešeno především přes myš, a proto jsou na obrazovce většinou k dispozici grafické ikony, pomocí kterých dostatečně jasně pochopíte, co dělat právě teď a co s nimi vůbec dělat lze.

Hra se dodává na třech DS-DD discích a lez ji pouštět jak z disket, tak z harddisku. Na harddisk se hra sama umí nakopírovat pomocí dodaného instalačního programu (ten je pěkně udělaný, ale jak sami autoři píší, postavte si při instalaci na kafe, trvá velmi, velmi, velmi dlouho…). Po spuštění vás čeká neobvyklé intro plné grafiky a hudby. Vypráví o tom, že k vám, Teodorovi Hornicovi, přiletěl na letiště stíhačkou zvláštní posel pozemské vlády (S.U.O.V., Světové unie obětí války) a přivezl vám extra nabídku. Pak už jen sledujete, jak odlétá a na obrazovce se objevuje jaderný hřib a Kasandra – další hrozba již tak téměř zničené Země. Co to vše má společného právě s vámi? No, o to přeci jde. Jste totiž jeden z nejdůležitějších a nejzkušenějších lidí, které z těch asi 10 mil. zbylých lidí může vláda najít. Jste na poměry špičkový technik, elektronik a také značně otrlý dobrodruh – zabýváte se totiž ničením jaderných raket, které zbyly na Zemi po atomové válce a nyní, díky zářením poblázněné automatice, náhodně startují a ohrožují lidstvo. Máte už na kontě pěknou řádku zničených a zablokovaných sil – no řekněte, kde jinde má člověk brát integrované obvody než v silech přecpaných elektronikou, když této technologii bude trvat dlouhé roky, než se vzpamatuje a něco na úrovni opět vyprodukuje. Teď ale jde o něco horšího. SUOV se podařilo uvést částečně do chodu Internetové počítačové sítě a také se dostali do tajných vojenských archivů. Zkoumali textový a obrazový materiál na discích hojně přístupný a postupně dospěli k pocitu, že tu někde musí být jedna raketa s takovým množstvím supersilných hlavic plných plutonia, že při její aktivaci už skutečně z lidí nezbude nikdo a celý povrch Země bude definitivně zničen. S touto hrozbou se logicky lidé smířit nechtějí, a tak je na vás jako na nejlepším ničiteli, abyste ji odhalil a za každou cenu zneškodnil. Máte plnou podporu celé Země, takže o materiál není nouze.

Přesto ale máte různé problémy. Nejprve se musí podařit rozchodit geostacionární družice, se kterými by bylo možné provádět fotografování povrchu planety různými metodami. Takto leze zjisti přibližnou polohu sil, kde mohou být střely. Vyladíte je a máte mapy 4 částí kontinentů, kde by síla měla být. Nyní je vhodné prozkoumat odkaz předků na Internetu. Vstoupíte na počítačovou síť a běžnými příkazy se logujete. Nezapomeňte, že se pokoušíte dobýt do vojenského serveru, který je chráněn hardwarovými klíči! Přesto to ale za několik spuštění odblokovávacích programů stojí, můžete se dostat k datům a dokonce k různým hodně užitečným programům, které mohou značně ušetřit trápení v akci. Tím získáváte kompletní přehled o všem, co se na Zemi kdy zkonstruovalo. Teď už naplno do útoku!

Protože jste na letišti, k silům se přiblížíte, jak jinak, letecky. Naložíte letadlo až po okraj a startujete. Přistanete v civilizaci poměrně blízko sil, přeložíte náklad do transportéru a nyní už budete potřebovat intenzivně namáhat vlastní mozek, protože transportéry obyčejně nemají autopilota. Pokud se vám k silu podaří přiblížit dost blízko, aniž byste přišli o všechnu něfť (ruský transportér, ruské nápisy na ukazatelích stavu pohonných hmot), můžete začít výzkum pod kterou hromadou hlíny, je silo skutečně skryto, život vám budou intenzivně znepříjemňovat raketové pevnůstky, které jsou kolem sil a brání ho právě proti takovým, jako jste vy. Pokud ale vaše automatika nemá prázdniny a vy oko z Kašparovy krávy, snad se je podaří zničit (pozor, není to až tak snadné). Snad také najdete tu správnou hromadu hlíny, odhrnete ji a objevíte silo. Pak už jen zablokovat poklop, aby raketa nemohla vystartovat a rychle najít vchod do podzemních bunkrů kolem sila. Nyní ale musíte také zjistit stopkód rakety, protože poklop není zavřený navždy a naopak po chvíli začne povolovat, kdežto taková instrukce o zablokování systému s nejvyšší prioritou je na věčné časy. Pak už rychle do podzemních katakomb a v bludišti stěn, chodeb, průchodů a dveří najít sál s počítačem. Zde se pohybujete v 3D prostoru, můžete se plynule otáčet a chodit. Někde na vás čeká místnost, kde jediným východem je cesta, kterou jste přišli, někdy je ale hůře. V silech bývá obsluha, ta o konci konfliktu nic neví a ve vás vidí nepřítele, takže váz zpoza rohu kropí dávkami z kulometu a když jim padnete do pařátů, není to žádná legrace – mučení, nebo eventuálně tvrdý trest – vykázání na povrch (jak mají vědět, že už je na něm zas k žití a vy přežijete?). Také jedovatý plyn může vašim plicím způsobit značnou újmu. Při chození se ozývají různé zvuky, tekoucí voda, bouchání vámi rozražených dveří, dýchání v masce, když snad zrovna střílíte po nepříteli, podle zvuku je slyšet, že máte pořádný kanón a ne nějaký lehoučký samopal. Na konci těchto patálií snad naleznete řídící středisko, raketu zablokujete a, jak již bylo řečeno, desku místního počítače trošku odlehčíte o potřebné čipy. Pak už se jen ze sila rychle vyhrabete a co nejrychleji pryč odtud, domů. Následují gratulace SUOV a vy začínáte vyhlížet další oběť…

No, ještě jsou i další mnohem, mnohem horší, téměř katastrofické možnosti. Raketa může zareagovat na aktivitu ve svém okolí a raději se prostě odpálí. Když vám uletí a vy ji nesestřelíte svou střelou… dál už raději ani nepomýšlet na tuhle strašnou možnost. Taktéž vojáci někdy ke vší smůle milují krev a to je pro vás špatné – toto vše je ale riziko povolání, které jste dobrovolně zvolil.

Na hře se mi MOC líbilo několik věcí:

1) nápad – bez komentáře, zcela původní a dokonale zpracovaný
2) moře obrázků – nezastírám, že právě grafické efekty si cením nejvíce, ale tady se grafika musí líbit. Celá hra je protkána kreslenými i skenovanými obrazy a někdy dokonce animacemi 3D polygonů na kresleném pozadí – kdo někdy viděl Epic a hlavně jeho intro, ví, co myslím, protože tam je tato technika často používána. Když budete hrát, nechte raději zapnuté animace, můžete se jinak připravit o mnoho pěkného.
3) zvuk – na naše poměry je pomalu zázrak, že hra přehrává Hamply jak na ST, tak na STE (zde skutečně přes DMA). Zvuky jsou dobře udělané, mohlo by jich snad být víc a v o něco lepší kvalitě, zřejmě by ale nestačily diskety.
4) intro – dlouhé a pěkné
5) další animace, například při vaší smrti nebo úletu rakety jsou výborné, co přesně myslím? Přesvědčte se sami, stojí to za to.
6) hra mluví česky, celá, jsou dokonce použity zvláštní procedury pro výpis znaků, existují háčky a čárky. To je v moři dovezených programů zase jednou příjemné osvěžení.

Program je napsán fantasticky – běhá na všem, co má 1 megabyte RAM, DS drive a je ST kompatibilní. Je to jedna z mála (skutečně mála) her, která bez emulátoru běhá na Falconovi. Dokonce je zde plynulejší rotace při pohybu díky výkonnějšímu procesoru, u slabších modelů se rotuje po větších skocích. Pokud máte NVDI, věci to významně pomůže. Je použito ST-low rozlišení, takže u Falcona je nutné použít kompatibilní mód. Osobně si myslím, že tohle je skutečně program, za který stojí dát peníze. V porovnání s ostatními hrami, které dělají někdy celé týmy odborníků, si u mne Kasandra stále stojí vysoko a vřele jí vše pařanům doporučuji.

Autor: Štěpán „Dawn“ Kment
Recenze byla otištěna v Excalibur číslo 34/1994.
Hra je pouze na: Atari ST, STE, TT a Falcon
Požadavky: TOS kompatibilní, min: 1MB RAM, DD mechanika.

Miroslav Žák

České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.

Komentáře

Sdělte nám svůj názor

Zatím žádný komentář.