Gravon – Recenze

Miroslav Žák – 24/06/2017

V dnešní záplavě animovaných 3D her, které nejsou ničím jiným než stupidně přepočítanými animacemi, se tak trochu začaly vytrácet klasické vektorovky. Pravou vektorovou grafiku dnes najdeme snad jen u leteckých simulátorů, ve kterých není možné 3D iluzi našvindlovat předem vyrenderovanými scénami. Jednak by cédéčko muselo být nafukovací, aby se do něj vešel celý virtuální prostor, ve kterém se hráč pohybuje a zároveň nejsou doposud běžné počítače, které by zvládaly rendering v reálném čase. Má-li být simulátor opravdu na úrovni a dosahovat vysoké reálnosti prvotního hráčova vjemu (jenž by se dnes měl pohybovat na úrovni virtuální reality), potom nezbývá než sáhnout po vektorové grafice. Pravdou ale je, že úroveň vektorových her je kolísavá. Známe skvělé hry jako TFX, ale i hry horší a dokonce i ty nejhorší a vždy se všechny problémy točí okolo stínování, hrubosti rastru, počtu použitých barev a návrhu prostoru a objektů. Pojďme se podívat na jednu novinku, která hned z několika důvodů zasluhuje pozornost…

Konečně mohu začít jásat a provolávat slávu! Celý první odstavec jsem to v s sobě dusil, ale teď to mohu říci naplno – v tomto preview se střetnou dva doposud poměrně vzdálené přívlastky. Zaprvé „vynikající nová“ a zadruhé „česká“. Spojíme-li to dohromady, můžeme začít mluvit o nové vynikající české hře, která si v ničem nezadá se světovou špičkou. Netradiční a do značné míry novátorský vektorový simulátor vznášedla s názvem „Gravon“ totiž vyvinula česká softwarová společnost Suma, která mi zároveň umožnila beta-verzi Travina otestovat.

Děj hry nebudu příliš odkrývat, protože verze, kterou jsem testoval, byla vytvořená pro předvedení použitých postupů a konečného 3D efektu – nikoli pro „dopaření“. Celý děj hry se odehrává ve vzdálených končinách vesmíru, kde na vás čeká několik misí na kolonizovaných planetách. Po animovaném kosmickém letu, který bere pohyblivá kamera z mnoha úhlů a po přistání vašeho modulu na inkriminované planetě, přechází ovládání hry zcela do vašich rukou. Ocitáte se ve vznášedle, které při pohybu těsně kopíruje terén planety a snažíte se plnit zadaný úkol. Ten může znít: „najdi továrnu na výrobky X a z ní přines předmět Y“, což je velmi jednoduchý příklad. Jak již bylo řečeno, planeta je kolonizovaná a tak nejste v tomto prostoru sám. Záhy pocítíte, že vás tu někdo nemá příliš v lásce a „seznámíte se“ s celou řadou nepřátelských vznášedel, helikoptér, kanónů, jenž se snaží vaše plány zhatit.

Je nutné projít mnoha těžkými 3D souboji a překonat nástrahy náročného hornatého terénu, bez kolizí „proplouvat“ vesnicemi kolonizátorů, špehovat transportéry se surovinami a… víc raději nebudu prozrazovat.

Provedení hry – to je oblast, kterou stojí za to rozpitvat. Jde o vektorový simulátor. Vektorové jsou i pasivní animace, do kterých nelze zasahovat. Se svým strojem se vznášíte nad fraktálově generovaným povrchem planety a pohledem nad přístrojovou deskou sledujete vynikajícím způsobem zpracovanou krajinu. Hory v dálce jsou patřičně namodralé a vše se směrem k horizontu utápí v šedavém oparu. Přiblížením dostává krajina výraznější barvu a je tak dosaženo nejen efektu prostorového zvětšování (perspektivy), ale – změnou optických podmínek pro stínování v závislosti na vzdálenosti – můžeme mluvit o skutečně reálném pohledu. Pro zobrazení 3D pohledu na krajinu a objekty je použito tzv. „Gourardovo stínování“ (výpočet barvy plochy podle úhlu dopadu světelného paprsku). Tak se vám snadno stane, že zůstanete užasle zírat na scénu, která se objeví na monitoru, když se přehoupnete přes hřeben hor. Před vámi se otevírají fascinující údolí s horskými jezery lemovanými písečnými břehy. Do dálky se táhnou horské louky a končí až u zasněžených pahorků hor. Jestli vám někdy ve hrách chyběla možnost jít se na tu nádheru podívat, tak v Gravinu tu šanci máte. Stačí nasměrovat vznášedlo a zvýšit tah. Po chvilce „došumíte“ třeba k vodní hladině a teď se pro změnu můžete dívat, z kterého vrcholku jste to sklouzli. Reliéf krajiny je doplněn o stromy, kameny, vesnice (domečky s kostelem), sklady a továrny. Nepřátelé a vůbec všechny přítomné objekty jsou také 3D, pohyblivé objekty, stejně jako vaše vznášedlo, se řídí velmi precizně modelovanými fyzikálními zákony (setrvačnost, poloměry otáčení, gravitace…). Všechny scény máte možnost vidět nejen z čelního okna, ale i z různě umístěných kamer, mezi kterými lze přepínat. Dokonce je tu i možnost přepnout pohled na kameru v nepřátelském stroji a kochat se pohledem na svůj vlastní zánik. Že jde skutečně o virtuální realitu, dokazuje fakt, že má planeta svůj vlastní čas a to znamená, že se mění intenzita osvětlení (stmívá se). Noční let má také své kouzlo. Zejména v podobě nasvěcování nejbližšího okolí z reflektorů vznášedel.

Vizuální dokonalost by byla jen půlka reality. Nemluvili jsme ještě o zvuku! Ani tady nenechal tesař díru. Co udělala SUMA se zvukem – to už je „vyšší dívčí“, do které moc nevidím. Mohu jen říct, že i zvuk je prostorový, plně využívající stereofonních schopností Falcona. Díky tomu, že ozvučení je zajištěno nejen 60 bitovými Hamply (12 kHz), ale i zvuky generovanými v počítači během hry (přelévající se stereo), dochází k opravdovému vyplnění prostoru. Kroužící helikoptéra nepřítele ještě není vidět, ale vy už slyšíte, že krouží někde vpravo za vámi. Poznáte, zda se vzdaluje, nebo zda vás zaregistrovala a jde po vás. Všechno tak vnímáte jako ve skutečnosti. Neotáčíte se proto, abyste zjistili, jestli za vámi někdo je, ale protože ho tam slyšíte. Vřele doporučuji pořádný zesilovač a bedny. Zvuk vás absolutně pohltí (to už vážně začíná zavánět virtuální realitou) a vy budete někde uvnitř sebe cítit, jak generátory zvuku čmárají do prostoru neviditelnou dráhu hlídkujícího vrtulníku. Za zmínku stojí i 18 různých skladeb znějících v intru a mezi misemi (opět 16 bitové stereo).
Nutno říct, že by si SUMA netroufla na takovou „kulišárnu“ na ledajakém stroji. Falcon poskytl autorům dostatek možností seberealizace a hlavně několik absolutních novinek. Dám ruku do ohně za to, že Gravon je první vektorový simulátor pro osobní počítač, kde si autoři troufli využít grafiku s 65 536 barvami a nutno říct, že je to na znát. Dalším unikátem je využití digitálního signálního procesoru, který v programu odedře, co může. DSP (Motorola 56k) jede v Gravonu na plné obrátky a je zcela zaneprázdněn modelováním 3D objektů. A i to je asi Sumě málo. Již dnes se rozbíhají přípravy verze pro 64 bitového Jaguara, který má podstatně vyšší výkon než Falcon. Gravon na Jaguaru bude asi o hodně lepší, i když tady má představivost končí a raději nebudu otevírat dohady o tom, jak vlastně bude verze pro „Jaga“ vypadat. A než se začne naostro vyvíjet pro Jaguára, pokusí se možná SUMA o Gravon pro Silicon Graphics. Zdůrazňuji, že možná. I když… řekl bych, že je to tutovka!

Falconovská verze Gravina bude v prodeji do vánoc. Čekali byste, že bude na CD ROM? Ani nápad! Čekejte něco okolo 5 disket, protože tohle není na megabajty náročný podfuk, ale svižný a střízlivý projekt kompletně postavený na vektorové grafice.

Psát takovou recenzi – to je radost. Uzavřel bych ji konstatováním, že Gravon je neuvěřitelný úlet, super bomba a skvělácká gamesa, která zasluhuje absolutorium! Bravo, Suma, bravissimo…

Autor:MAN

Miroslav Žák

České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.

Komentáře

Sdělte nám svůj názor

Zatím žádný komentář.