Recenze

Colony 28 – Recenze

Pamatuji si, že můj táta vždycky říkal, vezmi si jen tolik, kolik uneseš. Jak jsem se přesvědčil, platí tohle moudro, kamkoliv se podíváte. V neposlední řadě to také platí při programování a tvorbě počítačové hry. V minulosti jsem byl svědkem několika neustále odkládaných projektů, znechucených a otrávených programátorů, kterým zastínilo oči jejich vlastní megalomanství. Výsledkem pak byly hry, které byly nedodělané, odfláknuté a některé z nich byly dokonce i zrušeny. Mluvím pochopitelně hlavně o českých hrách i když za humny je braku také víc než dost.

Colony 28 je hrou, která se všem těmhle problémům elegantně vyhnula a její autoři se tím pádem nemusí za nic stydět. V tomhle menším českém projektu není nic úchvatného, nic převratného, nic, co bychom už dříve neviděli. Hra představuje kvalitní a hlavně dotaženou profesionální práci, což je podle mě daleko lepší, než marné snahy o nějakou herní bombu. Co je doma, to se počítá.

Příznivci her typu Flashback budou potěšeni, protože C28 je hra přesně tohoto typu. Začínáme někde v roce 2018, kdy byla naše planeta napadena opravdu odpornou mimozemskou civilizací, která, po exterminaci většiny lidí, předělala zbylé zajatce na roboty-dělníky (ať žije č. 5). Na jednoho takového robota jsi byl předělán i ty. Co se však nestalo. Něco v tvých elektronických obvodech se rozbilo a došlo ke krátkému flashbacku, ve kterém sis uvědomil, o co tady vlastně jde. Jistě už víte, co po takovém mozkovém šoku podle scénáře následuj, a tak jsme svědky dramatického útěku a cesty, jejímž cílem je zničení orbitální základny vetřelců. Cesta na základnu však není tak jednoduchá. Než se tam dostanete, budete muset projít osmi zónami plnými po zuby ozbrojených vojáků, důmyslných pastí a logických problémů, nebo spíše problémků. Jak jsem již naznačil, hra je nejvíce podobná Flashbacku. Pobíháte v několika 2D rovinách navrstvených nad sebou, střílíte po všem, co se pohne, sbíráte klíče, přístupové karty, munici, speciální zbraně a další předměty, které jsou nutné k překlenutí nějakého problémového místa.

Spojení akce a adventury mívá většinou úspěch a nejinak je tomu i zde. Problémem většiny her tohoto typu, ale i spousta jiných, je blížící se nuda, která přepadá hráče v momentě, kdy hra ještě zdaleka nekončí, ale všechen její potenciál je vyčerpán a až do konce žije pouze ze své podstaty. Tomu se autoři vyhnuli tím, že hru neudělali zbytečně dlouhou. Konec prostě nastává v nejvíce vhodném okamžiku. Žádné zbytečné nastavování a zdlouhavé prodlužování. Když prostě už není co nabídnout, příběh se inteligentně uzavře. V tomto případě mě závěr hry nezvyklým způsobem překvapil a věřím, že překvapí i vás. Nic nebudu prozrazovat, ale opravdu to stojí za to. Ačkoliv C28 není příliš rozsáhlá hra, není její dohrání snadnou záležitostí.

Přiznám se, že když jsem začal, připadaly mi přestřelky trochu náročné. Každou chvíli jsem byl mrtvý a neustále jsem ukládal pozice. Po kratší době jsem však přišel na různé fígle, pomocí kterých každého zlikvidujete bez ztráty energie. Ve hře je několik druhů vojáků a pár hlídacích robůtků, na každého z nich platí jiná finta. Občas se budete muset opravdu snažit, protože pokud si nedáte pozor, ubude vám energie neskutečně rychle. Nejobtížnější je vesmírná základna, kde poletují teleportovací mrchy, které se velmi obtížně likvidují. Za trochu nefér považuji situace, kdy někam vejdete nebo sjedete výtahem, a než stačíte cokoliv zmáčknout, dostanete dávku ze zálohy, této ztrátě energie se téměř nedá zabránit, takže si náhradní energii šetřete co nejúzkostlivěji. Při potyčkách můžete bojovat pěstmi, ale mnohem lepší je to s rotačním kulometem, do kterého můžete najít tři druhy různě účinné munice. V každé úrovni je také schována speciální zbraň jako plamenomet, laser, plazmapuška atd.

Neocenitelným bojovým prvkem je splynutí s terénem, kterého bylo použito třeba ve hře Alcatraz na 16-bitech. Před blížícím se protivníkem se schováte do pozadí, počkáte až přejde a pak do něj zákeřně zezadu napálíte. Jak jinak. Adventurní část spočívá ve sbírání různých předmětů nutných k provozu rozbitých mechanismů., které zpřístupní další místa, ale také hledání obyčejných klíčů, přístupových karet a řešení několika puzzlů, z nichž ten poslední je trochu záludný. Odměnou za vaše pachtění vám bude halda krátkých animačních střihů, kterými je dokumentováno vše, od sbírání předmětů až po závěrečné gratulačky.

Animace a vůbec celá grafika je na nižším kvalitativním stupni než bývá zvykem, ale přesto jsem se nemohl zbavit dojmu, že mi to vlastně vůbec nevadí. Moje herní zkušenosti mi sice velí být patřičně náročný, ale pokud hře nechybí atmosféra dokreslená jejím vizuálním ztvárněním, nelze tento fakt zbytečně kritizovat. Hudební doprovod je sice pouze 8bitový, ale zato v maximální kvalitě, kterou lze v tomto omezení vytvořit. Každá úroveň má svůj hlavní motiv a k tomu si ještě připočtěte ozvučení animací a doplňkové efekty. Na závěr mi nezbývá než konstatovat, že C28 je pravděpodobně zatím nejprofesionálněji pojatá česká hra. Žádný zázrak, ale hraje se to dobře a o to přece jde, ne?

28. 10. 2007

České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.

Komentáře(0)

Nejsou k dispozici žádné komentáře.

Nemáte účet?

Jako registrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní napsat komentář, diskutovat o ní, nebo ji zařadit do některého ze seznamů.

Přihlásit/Registrovat