Ladislav Gavar: Od vývoje her k podnikání – příběh českého programátora

První kroky k programování

Ladislav Gavar se začal věnovat tvorbě her přibližně ve svých 15 letech. Základy elektroniky získal díky svému otci a zároveň studoval obor elektrikáře ve Vítkovických železárnách. Právě zde se poprvé setkal s CNC stroji Mitsubishi, které byly v tehdejším Československu používány k přesnému vrtání jaderných elektráren.

„Byl to první počítač, který jsem v průmyslu viděl,“ vzpomíná Gavar. V té době už ho ale více než průmyslové stroje lákala tvorba her a programování ve strojovém kódu.

Vznik VBG Software a první herní projekty

VBG Software byla trojčlenná skupina, kde každý měl svou specifickou roli.

• Vlastimil Veselý byl brilantní logik s neuvěřitelnou pamětí a analytickým myšlením.
• Libor Bedrlík byl „člen do počtu“, který se však nakonec vývojem her živil dodnes.
• Ladislav Gavar byl hlavní tvůrce vizuální podoby her – pracně zadával grafiku bod po bodu ve strojovém kódu a vymýšlel herní prostředí.

Mezi jeho hry patřily například:

• Boulder Dash a Manic Miner – inspirované západními tituly.
• Penetrator a Fred – hry, které byly zcela originální, nikoliv pouhými kopiemi

Tvorba her v socialistickém Československu

Motivací k vývoji her bylo nejen samotné programování, ale také zadostiučinění, že ovládá něco, co není běžně dostupné. „Chtěl jsem dělat něco, co mě baví, když už to nebylo skvěle placené,“ říká Gavar.

Finanční odměna za vývoj her tehdy prakticky neexistovala. Všechny hry se šířily zdarma a jejich tvorba byla spíše osobní reklamou než zdrojem obživy. VBG Software se účastnilo několika akcí pod záštitou Svazarmu, který jim proplácel cestovné, ale tím finanční podpora končila.

Politická situace se v té době vnímala různě, ačkoliv Gavar přiznává, že už tehdy cítil určité signály, že není vše v pořádku. Otevření očí však přišlo až během jeho vojenské služby.

Po revoluci: Nové výzvy a přechod k podnikání

Po roce 1989 nastala zásadní změna. „Zjistil jsem, že neumíme prakticky nic z marketingu,“ vzpomíná Gavar. Základní podnikatelské dovednosti, jako bylo vystavení faktury nebo práce s účetnictvím, byly velkou neznámou.

Nastavení českých zákonů po revoluci umožňovalo mnoho „šedých zón“ – například nedodržování platebních závazků. Místo herního vývoje se proto Gavar přeorientoval na výrobu nábytku, kde mohl využít své znalosti z programování k automatizaci a optimalizaci výroby.

V roce 1995 byl mezi prvními, kdo dokázal efektivně využít CNC technologie, což mu umožnilo být v oboru technologicky napřed.

Reflexe a vzkaz budoucím vývojářům

„Vždycky mě napadaly jen blbiny a to mi zůstalo dodnes,“ říká s nadsázkou Gavar. Přiznává, že po letech intenzivního programování už nemůže ani vidět klávesnici, a proto se nyní věnuje jinému odvětví.

Přesto fandí mladým vývojářům a těm, kteří mají stále chuť tvořit hry. Zároveň ale dodává, že je důležité neztratit kontakt s reálným světem.

„Život není jen u obrazovky počítače,“ uzavírá Gavar svůj příběh.

Odkaz na československou herní historii

Příběh Ladislava Gavara a VBG Software je součástí bohaté historie československého herního vývoje. Přestože tehdejší tituly nevydělávaly miliony a trh s hrami u nás prakticky neexistoval, byly tyto projekty důležitým základem pro budoucí generace vývojářů.

Díky podobným nadšencům se dnes Česká republika řadí mezi významné producenty videoher. Kingdom Come: Deliverance, Mafia, Arma nebo Beat Saber – to vše jsou tituly, které vyrostly na základech položených lidmi, jako byl Ladislav Gavar a jeho tým.

A kdo ví? Možná se v budoucnu dočkáme i návratu některých jeho herních klasik v novém kabátu.