FPI: F. Dufka, O. Klus, J. Bieleš Bernkopf, D. Konečný I Game Art

Video rozhovor:

Audio verze Spotify:

Audio verze SoundCloud:

Audio verze Apple Podcasts:

Kompletní přepis:

Filip: Ahoj, já jsem Filip Dufka a jsem spoluzakladatel oboru Game Art, který vznikl celkem nedávno. Vznikl tím, že já jako učitel motion designu byl osloven svými žačkami, studentkami, které se chtěly něco dozvědět o herní tvorbě. Můj spolužák na vysoké škole se hrami zabýval, tak jsem Dominika Konečného oslovil. Zeptal jsem se ho, jestli tuhle myšlenku vzdělávání nemůžeme nějak rozvinout. Dominik byl v té době v prvním ročníku bakalářského studia oboru Herní media. Společně s Vojtěchem Vaňkem jsme domluvili první game jam. Tak jsme pomalu začali rozjíždět nějaké snahy u nás na škole a vzdělávat herní tvorbu. V té době můj kolega Ondra Klus, zde přítomen, který u nás učil video, mi s tím taktéž začal pomáhat. Začal se věnovat nebo bylo mi řečeno, že se začal v hodinách věnovat i herní tvorbě a hernímu narativu. Společně jsme tak nějak začali usilovat o to, aby děti měly možnost se herní tvorbě věnovat. K tomu jsme založili tzv. Studentský klub herní tvorby, kterým jsme dokázali, že jsme něčeho takového schopni. Když tady u nás na Střední škole umění a designu, kde se aktuálně nacházíme, pan ředitel nabídl nahradit obor Keramiky, tak jsme se nabídli, že bychom zastoupili keramiku a vytvořili nový obor Game Art, který by se věnoval herní tvorbě. V průběhu jsme nabrali Janču, grafičku, která u nás bude učit.

Obor se obecně věnuje herní tvorbě. O jeho pedagogickou stránku se stará Ondra, který by nám mohl popsat, jak je ten obor koncipovaný.

Ondra: Už ze začátku jsme začali uvažovat, jak tu herní tvorbu učit, protože jsme si uvědomili, že je to skvělá příležitost dělat ty věci trošku jinak. Můžeme si s tím hrát, doslova. Nebudeme mít klasické předměty. Není potřeba ty věci rozdělovat na jednotlivé dovednosti příliš komplikovaně, ale na jednotlivá malá cvičení, kde si jen něco zkoušíme. Chtěli jsme to pojmout více celistvě, jak to jen jde. Vymysleli jsme si, že budeme vyučovat modulárně. Zvolíme si jeden jasný úkol na celého půl roku, jedno jasné téma a vytvoříme celou jednu hru a že na ni budeme pracovat celého půl roku a ještě si ji rozfázujeme, kdy se na ní co budeme učit. Učíme se na samotném procesu tvorby. Chceme motivovat děti k tomu, že ty věci nevytváří do šuplíku, ale že každá věc, na které pracují, každá komponenta, kterou se musí naučit, se učí proto, že musí něco vytvořit, že chtějí mít nějakou super finální hru, kterou si sami vymysleli, bude taková jakou ji oni chtějí. Bude mít všechny komponenty funkční díky tomu, že na ni měly dostatek času, protože ji vytvářely celého toho půl roku.

Začali jsme plánovat, jak něco takového uskutečnit. Je to poměrně náročný proces, protože se první musíme rozhodnout my samotní, co se všechno musí stát, jaké fáze a co je pro tu hru důležité, kdy se co naučit, čím začít a čím skončit. Každý máme i jiné preference v tom samotném oboru a u těch her se zaměřuje na něco jiného. Obnášelo to mnoho dohadů o samotném designu.

Dominik: A hádek (smích)

Ondra: A hádek, (smích) disputací a dalších horších či lepších forem komunikace, ve kterých jsme si tyto věci ujasňovali, abysme my sami věděli, co je pro nás důležité a mohli to celistvě předávat dětem v rámci toho půl roku.

Filip: Tenhle plán vznikal zhruba dva roky. Za tu dobu jsme se scházeli po hospodách, tady ve škole a různě. Zhruba v půlce přípravy jsme zjistili, že to potřebujeme připravit pořádně, jak pedagogicky, obsahově, tzn. musíme mít nějaké zkušenosti. My všichni se snažíme být co nejlepší pedagogové, máme nějaké pedagogické základy i zkušenosti, ale taky je musíme získávat v těch hrách. Všichni z nás, co tu jsme, máme za sebou i nějakou herní praxi. Dominik by mohl začít sám sebou, protože ten je asi nejzkušenější z nás.

Dominik: Sám sebou. Tak já jsem Dominik Konečný. Já budu mít na starosti primárně design, samotné herní enginy, v kterých už žiju několik let, víc než v normálním světě a ještě budu mít na starosti zvuk, protože jsem i několik let působil jako zvukař a tak různě… a už jsem zapomněl, co byla tvoje otázka?

Filip: Ta zkušenost s herní tvorbou. Máš za sebou několik her.

Ondra: Já osobně tvořím na dvou úrovních. Jednak v rámci nějaké nezávislé scény, kde jsme vydali Hadr a teď děláme na first person puzzle věci, která se jmenuje Repeat. Do toho ještě dělám ve větších studiích Hangar a Ingame studios. V rámci nás všech už jsme se všichni tak nějak rozprostřeli po celé brněnské scéně. Filip v Hangaru a Ondra s Jančou v Ashborne.

Filip: Tak to je taková naše obsahová stránka toho našeho vzdělávání, které tady hodláme provozovat. V průběhu jsme zjistili, což jsme věděli na začátku, že škola nemá peníze, abychom ten obor mohli realizovat po technické stránce. V tu chvíli jsme využili toho, že se tu v Brně všichni známe, že existuje něco jako Herní Klastr a společně jsme vymysleli způsob nebo kontakty jsme získali tak, abysme se stali prioritou pro Jihomoravský kraj. Podali jsme žádost, záměr na nějaký projekt, ve kterém bychom se nezabývali jenom náma, naší školou, ale abychom pomáhali Jihomoravskému kraji obecně. Vytvořili jsme projekt tzv. Centra herního vzdělávání, který právě v sobě má za úkol vytvořit to zázemí, kde by to vzdělávání vzkvétalo a pučelo do všech směrů. Včetně nějaké přípravy základoškoláků na studium středních škol herní tvorby, ale taky přípravou středoškoláků na studium vysokých škol.

Dominik: Naše plány byly, které teda zhatila Corona, že budeme dělat game jams nebo různé události, kterých se můžou lidi zúčastnit a nasát atmosféru.

Filip: Což je pořád v plánu a teď ty game jams nasázíme ve dvou letech.

Dominik: Hodně.

Filip: Přesně tak.

Ondra: Když to shrnu, tak jsme se dostali do dobré situace, že jsme měli štěstí v tom, že všichni důležití hráči v rámci toho našeho oboru nás podpořili a vytvořila se tam, ať už náhodou nebo velmi velkým úsilím, příležitost. Shodou okolností se na škole vytvořila příležitost a zároveň kraj byl velkou, těžkou prací Herního Klastru podpořen a namotivován k tomu, aby podporoval herní průmysl a herní vzdělávání. Díky tomu jsme se v tom velmi rychle exponovali. Firmy jsou natěšené a chtějí a pracují na tom, aby nás podpořily, aby takové vzdělávání existovalo. Z druhé strany samotní žáci byli ti, kdo za námi přišli a celé to nastartovali. Ten zájem šel ze všech stran. Krásná shoda okolností.

Filip: Protože tenhle obor vzniká na Střední škole umění a designu a Vyšší odborné škole, příspěvkové organizaci, tak naši studenti, byť se ten obor jmenuje Game Art, tak budou procházet různými odvětvími. Tím, že se jedná o uměleckou školu, tak kladem velký důraz na to, že budou umět kreslit, malovat, budou pracovat s digitální malbou a z toho důvodu mezi svými řadami máme Janču Bieleš Bernkopf, která se bude starat o 2D grafiku.

Jana: Mé jméno je Jana Bieleš Bernkopf, mám to trošku komplikované (smích). Co se týče game designu, tak o tom ta moje práce úplně nebude. Budu se hlavně starat o to, aby získali nějaké technické dovednosti v rámci různých softwarů od Photoshopu, skritu, přes neplacené free verze + nějaké kresebné dovednosti co se týče figury. Game design není jenom o digitálních hrách, ale nevím jestli to kluci zmínili, ale bude to i tvorba deskovek atd. K tomu se váže i práce s písmem, s vektorovými softwary, s obsahem, textem. O nějaký ten technický základ se budu starat hlavně já. Kluci to budou navrhovat (smích)

Filip: Spoustu z těch věcí soustředíme kolem game designu a obecně toho herního designu. Byť si projdou nějakou kresebnou průpravou, tak si projdou i základy programování. Chceme z nich udělat renesanční děcka v tom, jak vytvářet hry, tak aby zvládly vytvořit hru sami. Nicméně se budeme snažit, aby ty hry tvořily v týmech. Pro nás je to velmi důležité. Ta herní tvorba nejde dělat…

Jana: Hlavně jde o to, aby si každý vybral tu roli. Přes technické věci, jako je programování, jsou tu různé koncept arty, kresba eventu… je to velmi obšírný obor. Zkusíme to nějak pojmout.

Ondra: Plán je takový, že nejdřív je naučíme celistvě. V tom smyslu, že na začátku si vytváří hru od začátku do konce. Prakticky každý sám nebo v malých týmech. Každý to ale musí domyslet do konce. Potom se to víc a víc specializuje. Nejdřív si vyzkouší celý ten proces, aby dobře věděli co obsahuje. Kvůli spolupráci s ostatníma, tak kvůli tomu, aby věděli, na co mají zaměřit ten svůj zájem a potom víc a víc specializace a svého zájmu. Ve čtvrťáku už může odevzdat to, co ho na té hře baví, nejlépe ve spolupráci s těma dalšíma lidma v týmu. I kdyby to měl být jenom velmi kvalitní koncept nebo samotný game design, který není potáhlý grafikou, ale je sám o sobě strašně dobře dokončený, tak je to pro nás obrovsky cenné. Podpoříme člověka v tom jeho zájmu.

Filip: Důležité je zmínit, že v tom našem ročníku je 13 děcek, tzn., že my tu možnost máme s nimi takhle pracovat. Hledat s každým z nich tu jeho specializaci. Budou je čekat obecné všeobecné předměty vzdělávání – český jazyk, matematika, chemie, fyzika, ekologie.

Jana: Ekonomika, tělocvik

Filip: Jojo.

Každý týden probíhá stejný princip rozvrhu. V pondělí ráno začnou tělocvikem nebo něčím jiným a odpoledne končí game designem. Některý den se věnují jenom té herní tvorbě a některý zase jenom kresbě. Rozvrh se vytvářel v kombinaci s těma ostatníma předmětama tak, aby byly naplněné požadavky. Není to tak, že by každý týden bylo něco jiného. Je to klasická výuka.

Ondra: My máme kontrolu jenom nad těmi odbornými nebo oborovými předměty. Ostatní předměty jsou v gesci zbytku školy, předmětových komisích, které si sami určují, co je v češtině důležité. Jeden z našich vysněných výsledků je i to, kdyby se nám podařilo ty věci propojit tzn., pokud budeme psát pravidla deskových her, tak je ideální příležitost naběhnout do hodiny češtiny a ukecat češtinářku, aby jim s tím pomohla. Pomohla vytvářet pravidla, aby pochopili, jaký je rozdíl mezi formálním jazykem a příběhovým. Můžou napsat pravidla v různých verzích, což se někdy stává. Ty příležitosti a propojení tam jsou, takže je budeme hledat a uvidíme, jak budeme úspěšní. Nemáme nad tím moc kontroly, takže to je otázka na budoucnost.

Filip: Po studentech budeme chtít, aby vytvářely hry, což je vlastně ten princip toho

Dominik: To je jediné co budeme chtít. (Smích)

Filip: Máme to vymyšlené tak, že v první pololetím budou vytvářet deskovou hru. V druhém pololetí budou vytvářet vizuální novelu, adventuru, jednoduché 2D, které bude klikatelné. (smích)

Dominik: Šoupatelné.

Filip: Ve druháku, na začátku, budou dělat akční hru 2D. V druhém pololetí budou dělat 3D.

Ondra: First person something

Filip: First person něco. Simulator nebo nějaké procházení.

Dominik: My jsme si to všechno takhle naplánovali, čistě kvůli nějakému technologickému skillu, který naši studenti budou mít, abychom šli postupně. Ono to do jisté míry kopíruje historický vývoj. Ideálně se nám do toho snad podaří dostat i trochu herní historie. I kdybychom nechtěli, tak si na tom budeme rovnou ukazovat příklady. Postupně půjdeme do současnosti a pak to třeba snad předběhnou.

Filip: Těšte se na hry našich studentů. Visiongame toho bude plný. 13 her každý půl rok. Nebudete stíhat (smích), ani my ne.

Ondra: 50 her za půl roku, to bude 

Jana: Ale zase budou pracovat ve skupinách.

Filip: Vzdělávání našich studentů směřuje k tomu, aby šly rovnou do firem. Chceme pracovat s tím, že právě ty lokální jihomoravské firmy, tím jak se známe, jsou to vlídní lidé, kteří stojí za tím, abychom pokračovali v té naší tvorbě a vytvářely studenty a schopné lidi, tak je chceme zvát na prezentace těch našich her. V rámci studia, aby začali pozorovat, kdo na to má k nim po studiu přijít a zároveň seznámit je s vysokoškolskými obory, které se herní tvorbě věnují, a že v rámci studia jsme schopni je na tyto obory připravovat. Herní Klastr, který tady na jižní Moravě funguje, tím jak se setkáváme, tak o sobě víme, vzájemně se zveme na různé akce. I naši studenti chodí na prezentace studentů Masaryčky a sledují, jak na vysoké škole se to dělá a ty sféry se krásně propojují.

Ondra: Ty jejich hry bychom neměli vidět jenom my, jako učitelé. Neměli by to dělat pro nás, což se dost často stává. Ze zkušenosti na školách je to tak, že student vytvoří hru, učitel mu dá známku, hodnocení, zpětnou vazbu a tím to končí a to je hrozně špatně. Po nějaké době začnou studenti vytvářet věci proto, aby uspokojili toho učitele, jako jediné, co dostává zpět za svou práci. My to chceme co nejvíc narušit, tím Herním Klastrem, to je ta spolupráce, kterou vytváří spolu s námi a tím že, my jsme ve firmách je možnost zvát ty lidi a co nejvíc je sem tahat na ty prezentace studentských her. Budeme dávat i hry online, aby byly zahratelné a posílat je všude, kam to jen půjde. Jsme v kontaktu i s vysokýma školama, kde chceme udělat setkání, kde se studenti všech škol sjedou na jedno místo, kde buď dělají game jam nebo navzájem hrají ty hry. O těchto věcech se minimálně hodně mluvilo, plánují se a chceme je dělat.

Filip: Přesně tak.

Jana: Nehledě na to, že je to pravidlo této školy nebo bývá to tak, že se chodí na praxi. My budeme teprve první ročník.

Ondra: My to samozřejmě nemůžeme dávat nějak povinně. Máme povinné dva týdny praxe. Bude takové na ochutnání, ne moc zásadní pro ten jejich život, ale pokud budou ochotni využít své prázdniny a budou tady, budou mít dostatek věcí, co ukázat firmám a budou mít touhu skrz nás si to domluvit. My jsme jim schopni poskytnout kontakty a oni se budou muset projevit. Věřím tomu. Je to víra, ale dostatečně postavené na smysluplné analýze, že do těch firem na prázdniny budou moct chodit, na praxi… ale, aby se nám potom vrátili, (smích) ale dá se říct, že bychom uspěli, kdyby se nevrátili (smích)

Jana: Vlastně ano.

Ondra: Paradoxně, ale je to tak.

Dominik: Ty jsi tu vlastně zmiňoval jednu hrozně důležitou věc, že chceme, aby ty věci, které vytvoří, dávali veřejně. Přece jen spálí na tom pokaždé minimálně půl roku času, občas možná i dýl. Hlavně u těch digitálních věcí budeme chtít, aby to dávali ven minimálně na itch.io. Když nám odevzdají maturitní práci tak, že si ji stáhneme ze Steam.cz, tak to bude špička. (smích)

Protože jeden komentář od úplně náhodného internetového člověka, který jim napíše v poho, je mnohem větší motivace, než my jim kdy dokážeme dát.

Filip: Naše hodiny různě protkáme návštěvami různých odborníků, kteří se tady v Brně nachází. Ta spolupráce je silná už teď. Firmy mají zájem na tom, abychom vznikly. Vzdělávání se teď hodně věnuje Hangar 13 v čele s Romanem Hladíkem, kteří nám nejvíc pomáhají při jednání s krajem a dost komunikovat v rámci toho vzdělávání a pomáhat tomu. Dokonce nám darovali server, 7 počítačů a jsou pořád vstřícní, umí dobře reagovat. Samozřejmě to ale nejsou jediní. Všichni z toho Herního Klastru Ingame Studios, Ashborne Games už jen tím, že nás vzali na praxe a do zaměstnání, aby zvedli úroveň výuky, tak je to krok, kterého si velmi ceníme. Z těch dalších firem i s Bohemia Interactive spolupracujem, CBE Software, všichni, kdo jsou v Herním Klastru i Honza Zelený atd.

Nejlíp se najdem asi na stránce gameart.cz. Vyskočí tam krátké info o tom našem oboru s odkazy na stránky naší školy, kde jsou podrobnější informace o talentových zkouškách. Přihlášky se podávají do 30. listopadu. Samotné přijímačky probíhají začátkem ledna. V přijímačkám chceme vidět studentské práce, nemusí to být nutně hry, ale můžou to být věci, které nám ukáží, že ten student je kreativní a že dokáže nad věcí strávit víc jak půl hodinu. Že se nebojí zkoušet nové věci. Čím víc to bude zaměřeno ke hrám, tak tím víc budeme cítit, že jsme schopni mu v tom pomoct se zlepšovat. Digitální kresbou, malbou, normální kresba, což je vlastně i podmínkou, že tam musí být kresebné díla, ale pokud student pracuje s nějakým herním enginem, herním nastrojem Flowup, Flyin, tak jsme velmi rádi, že se pouští do herní tvorby ještě před tím, než jde k nám na školu. Což není podmínka, ale jsme za to rádi.

Ondra: Určitě bych zmínil i nějaké experimentování je pro nás zajímavé. Ochota experimentovat, modovat ve hrách i hrát Dračák a mít vytvořené mapy, kampaně, cokoliv. Dělat kreativu v rámci Minecraftu, kde se dá udělat tisíce věcí. Všechny tyhle alternativy toho, co skoro je nějaký game design, je pro nás zajímavé. Ukazuje to ochotu jít do hloubky v jakékoliv tvorbě. To, že mě nebaví jenom tu hru hrát, užívat, ale trochu ji rozbíjet, nabourávat. Podívat se jí trochu pod kapotu atd.

Dominik: Hlavně jsme rádi, když ti studenti mají nahráno. Když nehrají jenom Apex 6 hodin denně, ale když znají něco z každého žánru, znají staré hry, nové hry… prostě mají nahráno.

Michael: Takže budou muset ukazovat svoje Steam účty?

Filip: To by mohlo být dobrý. 

Dominik: To bychom si potom vybírali podle toho, co hrají.

Ondra: Jak jsou bohatí (smích)

Michael: Tak díky moc, že jste řekli něco o oboru Game Art a přeji hodně šikovných studentů.

Filip: Děkujeme, děkujeme. My víme, že jsou šikovní, jen je v ní udržet.

Ondra: Jediné, co se tu může stát, že je zkazíme, jo? (smích)

Dominik: Musíme jim hodně dlouho lhát, že dělat hry není zase taková zábava jak je hrát. V jeden moment se to překlopí a zase to bude zábava.

Filip: Děkujeme.