V hlavní roli Slovensko – mini hry s národní tématikou
Otázky národa poskytují pro velkou část Slováků horká témata, o kterých spolu můžou diskutovat donekonečna. Ve svých projevech nespokojenosti se stávající politickou situací jsou někteří kreativnější než jiní, a tak si za své „médium vzdoru“ vyberou vlastnoručně kódovanou mobilní nebo počítačovou hru. Takovéto hry většinou nejsou náročné na pochopení a častokrát kopírují principy jiných existujících titulů. Přes domnělou jednoduchost však prosvítají důležitá poselství, která satirizují, nebo naopak vyzdvihují dění v krajině.
Ficko bird (2014)
Po stáhnutí populárního Flappy Bird z trhu nahradilo malého žlutého ptáčka mnoho alternativních podob hry. Patří mezi ně i létající hlava bývalého předsedy vlády Slovenské republiky a nejsilnější politické strany – Roberta Fica. V roce 2014 se Robert ještě neplazil po morálním a politickém dně, ale těšil se přívlastku nejmocnějšího muže Slovenska. Tehdy dvojnásobný předseda vlády cílevědomě kandidoval na pozici hlavy státu, a dokonce se mu podařilo vyhrát první kolo. Ve druhém kole ho nekompromisně vyšachoval Andrej Kiska, čím odklonil Robertovu politickou kariéru zpátky k předsednictví. Již v té době spřádali Ficovi odpůrci základy pavučin proti jeho osobě, které v roce 2018 vyvrcholily rozhodujícími demonstracemi Za slušné Slovensko. Tvůrci kampaní Pozor, zlý prezident, Antifico či Ficoviny.sk se neváhali chytit příležitosti a zařadili do svého arzenálu i koncept virální mobilní hry. V atmosféře aktuálního tématu prezidentských voleb přenechali hlavní roli kandidující hlavě, která poletuje nad slovenským hlavním městem a vyhýbá se flaškám Coca-coly. Zmáčknutím tlačítka Ficni hlava poskočí a s každou překonanou flaškou ukradne další „melón“, přičemž nezapomene zaperlit nějakou Robertovu hlášku. Stejně jako dominantní Bratislavský hrad v pozadí, ani americký slazený nápoj nedostal svou herní roli jen tak pro nic za nic. „Není to reklama“1 tvrdil ex-premiér a všude se fotil s colou. Ta se sním na mediálních fotografiích ocitala tak často, až si z něj začal slovenský národ utahovat.
Kotlebstein 3D (2016)
V inspirativnosti nezaostává ani předseda Ľudovej strany Naše Slovensko – Marián Kotleba. A kam by se tento krajně pravicový nacionalista hodil lépe, než do hry zasazené do německé základny v roce 1943? Nedostal sice hlavní roli, přesto však jeho tvář potkáváme ve fašistickém doupěti neustále. Vystřídal třeba portréty Adolfa Hitlera na zdech, sem-tam se mihne po chodbách v uniformě Hlinkovy gardy a dotáhl to i na bosse ve třetím levelu. Hrdinou hry je na rozdíl od smrtícího BJ Blazkowicze hipsterský sluníčkář ze strany SaS – Martin Poliatschik, který má za úkol zjistit informace o tajném projektu s krycím názvem Jebem tvojho Alaha. Dvojice poslanců má mezi sebou obzvlášť vyostřené vztahy, které v roce 2016 brousili slovními přestřelkami v parlamentní síni. Název projektu je odvozen od výplodu prostořekosti Kotlebových příznivců a kumpánů, kteří se i přes své upřímně nenávistné vyjádření vůči Arabům neubránili lásce ke kebabu. Podobných autorských citací plných paradoxů a společenských faux pas je ve hře zaznamenaných spousta, a nezůstávají jen u zvuku. Kouzelná je i psaná árijská slovenštyna plná odporu vůči základním pravidlům spisovného jazyka, nebo soundtrack zesměšňující gardistické písně jako Rež a rúbaj či Sme Hlinkove gardy. Autoři parodie si na svém díle dali opravdu záležet a vyšperkovali ho i do těch nejmenších detailů. Prvním impulzem k tvorbě hry byly výsledky parlamentních voleb, ve kterých Kotleba nejen, že nepohořel, ale dokonce se se svou stranou umístil na 5. místě a získal 14 poslaneckých mandátů. „…nechceme tým v žiadnom prípade vyjadriť, že kotlebovcov treba strieľať, skôr to, že v nich vidíme spomínanú paralelu s nemeckými nacistami.“2 uvádějí autoři vyznění násilí ve hře na pravou míru.
Kapitán Andrej (2017)
Dotáhneš to z obyčejného desátníka až na kapitána? Pokud budeš hrát za postavu Andreja Danka, nejspíš jsou tvé šance vysoké. Předseda Národnej rady Slovenskej republiky způsobil v roce 2017 skandál, když vyšlo najevo, že jeho vojenská hodnost z ničeho nic astronomicky vzrostla o osm úrovní. Stalo se tak dokonce ještě v roce 2016, v tichosti bez zbytečné mediální pozornosti. Opoziční poslanci upozornili kapitána a ministra obrany, Petra Gajdoše, že „v armáde je na takýto postup potrebných 30 až 35 rokov driny, aby sa z desiatnika stal kapitán.“3 Danko sloužil v armádě v 90. letech a od té doby projevoval zájem o militární dění jen z tepla kanceláře ministerstva obrany. Dle jeho názoru si však povýšení zasloužil, zejména podporou modernizace ozbrojených sil a pomocí v urychlovaní přijetí zákona o dobrovolné vojenské službě. Samozvaný válečný hrdina poté na důkaz svého odhodlání políbil vojenské výložky a zapsal se do dějin internetu jako nové meme, a v neposlední řadě i jako krátká satirická hra. Ta v úvodu nabízí na výběr dvě postavy: desátníka Juraje nebo desátníka Andreja. Desátník Juraj je obyčejný voják, který musí na dlouhé cestě za vytouženou hodností pořádně zamakat. Desátník Andrej má život o něco snadnější. Když spadne do propasti, vynoří se z ní pomoc v podobě ministra Gajdoše a vynese ho zpátky na povrch. A aby toho nebylo málo, při prvním checkpointu vyzvedne Andreje helikoptéra, která ho odveze rovnou k hodnosti kapitán.
Haraktery (2018)
Aby nebylo ostatním politikům líto, že nemají svůj vlastní titul, přibyla v roce 2018 do Google Play slovenská hra Haraktery, ve které se jich sešlo celkem dost. Jméno hry čerpá inspiraci z internetových vtípků na účet předsedy slovensko-maďarské politické strany – Bély Bugára. Kořeny slovní hříčky sahají až do roku 2016, kdy jeho předvolební billboardy přesvědčovaly celé Slovensko o tom, že si umí představit vládu bez strany Smer. Jen pár dní po volbách však Béla razantně změnil názor a sám nabídl Ficovi (předsedovi Smeru) společné jednání s Mostem. Bélův billboardový mor se během předvolební kampaně vytasil ještě s jednou pamětihodnou větou, a sice „Charakter rozhoduje.“4 Jelikož se Most svým úskokem vůči distanci Smeru charakterem příliš nevyznamenal, bylo toto slovo přizpůsobeno Bélovu maďarskému přízvuku, a proto se píše a vyslovuje jako harakter. Prvním harakterem v satirické hře je postavička Sparadilini, která neúnavně běží na východ (na kterém nic není), přeskakuje drobné překážky a sbírá peníze. Když jich nasbírá dost, může vykoupit z vězení některého svého kamaráda, třeba Hranolka, Kalivederšiho, Translatora či Speedčiatka. Jelikož hra vznikla na počest aktuální politické scény, nesmí v ní chybět ani nálož pobuřujících hlášek vládních činitelů.
Jarda v Tatrách (2018)
Scéna národních mini-herních titulů není žánrem, kde si pořád všichni na něco stěžují. Obsahuje i několik záslužných her, které, i přes své infantilní zpracování, zachraňují životy a zvyšují povědomí o krásách slovenské vlasti. Mezi takové mobilní aplikace patří i Jarda v Tatrách, který se snaží ve světě zanechat odkaz o nezbytnosti řádné přípravy před vysokohorskou turistikou. Hlavní postava: český turista Jarda, náležitě vybaven báglem, půllitrem, pivním otvírákem a ponožkami v sandálech, leze se svým obřím břichem po kolmé horské skále. Cestu na vrchol mu znesnadňují nepříjemné skalní výklenky a větvě zakrnělých stromků. Sem-tam kolem něj prolítne padající kolega-turista a občas chytí oranžovou helmu, která mu může zachránit život. Stačí jenom ťukáním na display přeskakovat ze strany na stranu a snažit se vylézt co nejvýš. Krom samotné hry tvoří významnou část aplikace několik užitečných rad, které by měl každý dobrodruh před výletem do necivilizované přírody znát. Víte třeba, proč je dobré mít na batohu zvoneček?
Slovakia up (2019)
Hra Tower Bloxx (nebo City Bloxx) byla pro finské motoroly něco jako hadík pro Nokia 3310. Nebyla sice tak notoricky známá, ale i přesto se ve svých zlatých letech těšila značné popularitě. Renesanci ji přinesla slovenská mobilní hra Slovakia Up, která ji přidala nový rozměr národními architektonickými klenoty. Do výšky se tak šplhá třeba městská věž v Trnavě, městský hrad v Banské Bystrici, Bratislavský hrad nebo Jakabov palác v Košicích. Dohromady je třeba postavit celkem osm slovenských památek, ke kterým je dostupný krátký popis s historií. Pro odemknutí dalších levelů je potřeba platit, a to buď reálnými penězi, nebo herní měnou. Ta se dá vydělat plněním různých vědomostních kvízů nebo klasickým zíráním na reklamy. Lokální aspekt se tedy neobjevil jen v příjemné grafice, ale má i edukativní přesah. Kvůli objevování zajímavých míst není třeba procestovat celý svět. Mnoho dechberoucích scén se nachází i doma, před prvním hraničním přechodem.
Katarína Bojnanská
Študentka Teorie interaktivních médií (Bc.), Managementu v kultuře (Mgr.) a Elektronické kultury a semiotiky (Mgr.). Absolventka Psychologie (Bc.). Na svojej pestrej akademickej ceste sa k téme videohrier vždy rada vraciam. Zakaždým z trochu iného uhľu pohľadu.