Možná si vzpomenete na rok 1995 a adventuru Mise Quadam. Autorem této hry byla firma Agawa a jejich prvotina byla… no řekněme prvotina. Začátky jsou vždycky těžké, že. Za rok udělali několik kroků kupředu a vytvořili hru novou a lepší. Swigridova kletba (SK) sice není dokonalá, Dračí historie byla lepší, ale na druhou stranu se mi líbila více než Dr. Šílenec. Zápletka je následující.
V Manahonském kraji se lidé dočkají jara, jen když jej probudí kouzelným rohem Kerké. Jenže to se nelíbí všem a hlavně mocnému a zlému čaroději Swigridovi. A ten jaro vyloženě nesnáší, ačkoliv v jeho panství panuje věčná zima, ale proti něčemu přece musí zbrojit. Takže kouzelný roh šlohne. No a samozřejmě je na vás, prostém pasáčkovi ovcí Robinovi, abyste roh získali zpět a při té příležitosti zneškodnili zlého Swigrida. Hra je v podstatě rozdělena do tří částí. V té první musíte získat dostatek peněz (pět zlatých) pro převozníka, abyste se z vesnice vůbec dostali. V další části se musíte dopídit způsobu zničení Swigrida a nalézt první ze tří quádů, krystalů potřebných pro čarodějovo zneškodnění. A v závěru je potřeba nalézt zbylé dva quády a vypořádat se se zlem. Pokud vám příběh připadá krátký, naivní a přímočarý, máte úplnou pravdu. Třeba vůbec není řečeno, proč zrovna pasáček ovcí se má stát zachráncem kraje, prostě hra začne a vy ho ovládáte, a pokud čekáte nějaké zajímavé zakončení, tak máte taky smůlu (ani nějakého happy end obrázku se nedočkáte).
A díky té lineárnosti hru projdete poměrně snadno a rychle. K tomu dopomáhá několik věcí. Jednak SK ovládáte jediným (a obyčejným) kurzorem, nejsou zde žádné příkazy či ikony, takže se celou hrou vyloženě proklikáváte. S ostatními postavami si moc nepokecáte, většinou vám řeknou tak jednu, dvě věty a na výběr témat na pokec samozřejmě zapomeňte. Při přechodu do druhé a třetí části hry vám zmizí všechny nepotřebné předměty. No a hlavně je řešení všech úkolů logické a průhledné, dáte strace sýr a ze zobáku jí upadne prstýnek, který vyměníte s hejkalem za něco dalšího nebo vezmete hrnek, dáte do něj šípky, uvaříte z nich čaj, ten pak dáte strážci, jenž vám později dá něco jiného atd.
Grafický rozdíl oproti Misi Quadam je výraznější. Stále je rozlišení 320×240 v 256 barvách, ale ty barvy už naštěstí nejsou tak vybledlé, takže se na to dá i dívat. Bohužel animace jsou opět velmi chudé, tudíž z grafiky na větvi moc nebudete. Hudba tak nějak ujde, je málo výrazná, ale přesto občas přehlušuje mluvený hlas. Což ovšem není až tak na škodu, protože namluvení hry je hodně amatérské, zvláště pokud to srovnám s Dračí historií. Zkrátka Agawa se sice polepšila, ale u nás vznikaly i hry lepší.
16. 12. 2007 |
Miroslav Žák
České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.
