Original war, aneb legendární česká hra na námět německého sci-fi

Počítačové hry mají oproti jiným médiím jednu obrovskou výhodu: umí skvěle vyprávět příběhy. Nejenom, že vám představí komplexní a do detailu promyšlený svět, ony vám ho dají do rukou a řeknou „Objevuj!“. Není proto divu, že spousta herních vývojářů rozvíjí ve svých příbězích zápletky z knih. Známe to ze Zaklínače, Metra 2033 nebo třeba z horrorových děsů H. P. Lovecrafta. A stalo se to i v Česku, když se členové studia Altar interactive volně inspirovali románem Wolfganga Jeschkeho – Poslední den stvoření (Der letzte Tag der Schöpfung).

Knižní originál vyšel poprvé v roce 1981 a do světa prorazil s anglickou verzí o rok později. V témže roce byla kniha oceněna Kurd-Laßwitz-Preis, což je největší pocta, jakou může v Německu autor sci-fi obdržet. K nám se kniha dostala až s českým překladem v roce 1989 v rámci edice Omnie. Děj bere čtenáře na americkou vojenskou základnu, kde vědci pobíhají kolem tajemného nálezu z hluboké minulosti. Ukáže se, že je to pozůstatek supermoderního zbrojního zařízení, které američtí vědci paradoxně teprve vyvíjejí. To je přivede na myšlenku cestování v čase a v hlavách se jim vylíhne zajímavý plán. Vzhledem k nevalnému stáří USA by byla hloupost poslat vojenské jednotky do minulosti, aby okupovaly nějaké území a pak ho předaly státu. A co víc, kdyby protivník vynalezl podobnou technologii, nebude pro něj žádný problém poslat za cestovateli v čase o hodně větší a smrtelnější armádu. Co kdyby však pověřili menší expedici, aby jim zajistila status ropné supervelmoci přemístěním několika ložisek na území Ameriky? A to hezky nenápadně, ještě v pravěku? Jak se však ukáže později, stejný nápad neměli jenom Amíci.

Počítačová hra se od své knižní předlohy opravdu hodně liší. Zatímco čtenář stráví takřka polovinu knihy nasáváním encyklopedických informací o možnostech cestování v čase, hra se vrhne na nebezpečnou misi záhy. Namísto supermoderní zbroje objevili Američané na Sibiři poblíž kráteru Tunguzského meteoritu záhadný vesmírný artefakt EON (čímž studio opět obhajuje svou zálibu v ufonské tématice). Po několika pokusech vyjde najevo, že je to vlastně stroj času s nepříjemně velkou spotřebou energetického zdroje – nerostu Siberit, který rovněž pochází z Ruska. Řešení se ukáže nasnadě: poslat skupinu vojáků o 2 miliony let zpět do minulosti, aby přemístili sibiřská ložiska nerostu na území Aljašky, čímž zaručí americkou nadvládu v přítomnosti. (Aljaška a Sibiř byly tehdy ještě propojeny pevninou). Když však vojáci dorazí na místo, zjistí, že budoucnost se již změnila. Také se na začátku čtvrtohor pohybuje po světě až podezřele moc Rusů, kteří se snaží americkou divizi postřílet.

Na největší loupež v historii lidstva může hráč pohlížet ze dvou stran – může hrát za skupinku amerických zlodějů nebo za defenzivu rudé armády, která má také svou vlastní příběhovou linku. Krom toho gameplay nabízí i postavy Arabů a diplomaticky neutrální Aliance, která snadno zamíchá mocenské karty. Po pravěkých džunglích se pohybují také šavlozubí tygři, vakomyši, předpotopní pštrosi či lidoopi, které si lze ochočit.

Neokoukaný příběh předurčil Original war k zajímavým herním mechanikám, které ve většině ostatních strategií jen tak nenajdete. Když hráč dostane do vínku hrstku ozbrojenců a omezené množnosti získávání surovin, jakékoli plýtvání zdroji se stane víc než nerozumné.  „Rozdíl mezi hrou, kde vojáka vyrobíš za pár sekund a kde vojáka opatruješ několik misí je takový, že bych je skoro nepokládal za stejný žánr.“¹ zdůrazňuje odlišnosti vývojář z firmy Alter Interactive, Vladimír Chvátil. V bitkách s menším počtem vojáků, o které hráč nemůže přijít, je potřeba dobře zvážit každý krok. A také se snadno stane, že si ke svým postavám člověk vytvoří hlubší citové pouto. V tak emočně vypjaté situaci, jakou je jednosměrná cesta do minulosti, to ani není tak těžké.

Original war je jedna z těch her, která nestojí na planých slibech, ale na skutečné revoluci ve světě počítačové zábavy. I po letech má pořád řadu kvalit, které obhajují její pověst coby vedoucí české strategie. A dobrý příběh, tím se nedá nikdy nic zkazit.