Mise Quadam – Recenze

Když jsem si nesl tuto hru domů, přemýšlel jsem o tom, jak asi na mě zapůsobí. Hned v metru jsem si prostudoval celý manuál. A překvapil mě. Musím říci, že tato hra má nejpropracovanější manuál ze všech českých výtvorů. Z textu přímo sálá originalita a profesionalita, která bohužel většině tuzemských her chybí. Další věcí, která se mi velmi zamlouvala, byly vysvětlivky. Na konci příručky totiž objevíte takovou kapitolu s názvem „Kdo je kdo a co je co“. Tady se dozvíte to, čemu jste nerozuměli. Tak třeba: víte co je to Firfit? Je to prý halucinogenní látka získávaná destilací mořských okurek. Nebo Slunéčník. Já vím, teď slyším výkřiky: to známe, to víme, co to je… atp. Zadržte, nevíte nic. Slunéčník neboli Solarium pandatum – je totiž živočich žijící v oceánech Quadamu.

Příběh

Je konec 24. Století, přesněji řečeno (napsáno) rok 2360. Technologie androidů je na tak vysoké úrovni, že přesahuje dokonce i lidskou osobnost. Proto androidi vyhlásí lidem válku a začíná revoluce. Skupině vědců se však podaří uniknout v mezihvězdné raketě, se kterou přistanou na planetární základně Matna Plus. A vzhledem k tomu, že androidi zničili celé lidstvo, rozhodli se, že se už nevrátí zpět na Zem a ukryjí se na tomto místě. Jenže najednou se naskytne příležitost, jak se bestiálním robotům pomstít. Androidi totiž začali pokrývat povrch Země látkou kyberton (sloučenina na bázi Thalia a cyklických polypeptidů), která má schopnost zničit veškerou floru a faunu naší milované planety. Tuto látku však dávno před androidy vynalezla už neexistující civilizace na planetě Ascuc. To by však samo o sobě nebylo zajímavé, ale tato civilizace také vyrobila zbraň, která dokáže látku anulovat na povrchu planety se vším, co se v ní nachází. Tato zbraň se jmenuje sodogomorátor. Jak se našim vědcům podařilo zjistit, jeden exemplář ještě existuje na druhém měsíci planety Ascus. Hned byli vysláni dva nejlepší – Willfram Kyrr a Eric Levassor. Bohužel, za několik týdnů po jejich přistání se spojení přerušilo a o jejich osudu není nic známo. Vzhledem k tomu, že vědcům zůstala poslední dálková kosmická loď, rozhodli se, že vyšlou ještě jednoho člena. Tím členem jste vy…

Instalace

První věc, která asi nikomu neudělá radost, je zjištění, že hra je jištěna kódem. Bohužel. Je jasné, že autorům se nemůžeme divit. Vždyť u nás je pirátství na prvním místě… Potom dlouho nic a až potom přijde legální zakoupení hry. Malým plusem je snad jenom to, že se snažili udělat něco nové. Proto v příručce najdete na každé straně barevnou tabulku, ze které vybíráte barvu, podle toho jakou bude vyžadovat počítač. A tady je malý kámen úrazu. Pokud vlastníte monochromatický monitor, budete mít problém zjistit, o jakou barvu se jedná. Zkoušel jsem to na monochrom notebooku a neuspěl jsem.

Kód

Po spuštění naběhne tabulka, ve které máte na výběr. Buďto se budete chtít nechat zasvětit do příběhu hry, nebo budete chtít hrát. Vzhledem k tomu, že jsem vás už zasvětil, začneme hrát. Po přistání na Quadamu vystoupíte z rakety a koukáte kolem. Pusto a nehostinno, hmm kupodivu. Svého hrdinu vidíte z dálky, ale to nevadí. I kdybyste ho neviděli vůbec, vždy zaregistrujete nějakou jeho hlášku. Celá hra je dělaná s nádechem humoru, což však ze začátku působí trochu rozporuplně, protože příručka vás připraví spíše na nějaký hororový thriller. Pardon, trochu zveličuji. Musím však připustit, že i když je to první hra, kterou od tvůrčího týmu Agawa vidím, celkem na mě zapůsobila. Děj hry je totiž vytvořený celkem logicky. Se svým kosmonautem se podíváte na řadu míst, kde potkáte různé formy života. Třeba červa ze stromu, motýla, mořského hada, skákající míč a spoustu jiných Quadamských potvor. Musíte řešit také kupu hádanek, do kterých se asi nejdříve dost zamotáte, ale na druhou stranu se z toho potom rychle dostanete vyřešením jednoho úkolu, po kterém vám začne být všechno jasné. V případě potřeby je možné hrát systémem „použij všechno na všechno“ a byl by v tom čert, abyste nepochodili. Jak jsem už napsal, hra je laděna humorně. To znamená, že z této hry autoři neudělali komedii, ale jenom ji trochu obohatili humorem, který určitě nejednou donutí gamesníka alespoň k úsměvu. Například se David, to jako hlavní hrdina, napije supercoly a potom se jde vymočit na keřový porost, a ten pak nějak psychicky nevydrží nátlak této odpadové tekutiny a zkolabuje. Prostě napsáno, je hlavní hrdina něco na způsob Dempseyho – David také musí čelit různým nástrahám, ale přitom nezapomene ani svůj tvrdý humor.

Grafika a animace

Grafika ve hře je trochu rozporuplná. Nevím, nechci napsat, že je ošklivá, ona to hlavně není ani pravda, ale je jednodušší a hlavně nevýrazná. Vypadá to tak, jako by stvořitel nejprve namaloval skicu a potom ji vybarvoval odstíny nějaké barvy. Co je však hlavní, po čase si na tuto grafiku zvyknete a nebude vám vůbec vadit, ba naopak bude vám připadat jako přijatelná. Animace se moc chvály ode mne nedočká a to je škoda. Hlavně jich ve hře ani moc není. A moc se nepovedly, hlavně co se našeho hrdiny týče. Ten šlape nohama pomaleji než se pohybuje a jeho pohyb je dost trhaný. Ale jinak ostatní příšerky, co se pohybu týče, jsou celkem v pohodě.

Zvuky a hudba

Mise Quadam není hra, která by byla založená na zvukových efektech. Proto uslyšíte jenom málo zvuků, které nemají nějakou závratnou kvalitu.
Lépe je na tom ale hudba. Ta se dokonce i střídá, což jenom dokazuje, že MQ není žádná narychlo odbytá hra. Ale přece jenom jsem si všiml takového detailu… Zdála se mi totiž nějak povědomá, čím to asi bude?

Závěr závěrů

Co dodat. Další český produkt, který v sobě ukrývá kus tvrdé práce. Tato hra se dá podle mne klidně přirovnat k nejlepším českým agenturám od Pterodonu. Co na tom, že má slabší grafiku, vždyť grafika není všechno. Myšlenka a hratelnost jsou to hlavní. A toto obojí hra splňuje.

Grafika: 55
animace: 50
hudba: 60
zvuk: 20

Celkem: 65

Autor: Vladimír Ponechal