V roce 2019 dosáhl obrat českých herních společností přes 4,5 mld. Kč, což je nárůst o 20 % oproti předchozímu roku a téměř dvojnásobek proti roku 2017. Odhaduje se, že v letošním roce vzroste obrat o dalších 10 % na celkových 5 mld. Kč. Podobně jako ostatní obory se i herní průmysl potýká s nedostatkem pracovních sil, který řeší dosazováním zaměstnanců převážně z členských států EU. Závěry vychází z nové studie o stavu herního průmyslu v České republice zveřejněnou Asociací českých herních vývojářů.
Český herní průmysl jako rovnocenný partner světových lídrů
V česku je aktuálně 110 společností, které v roce 2019 vyvíjely hry převážně cílené na konzole a PC platformu (67 %). Na mobilní trh se u nás soustředí méně než polovina studií (41 %). Česká herní studia se drží na špičce se světovými lídry a české počítačové hry sklízí velké úspěchy ve světě. Až 95 % zákazníků je ze zahraničí, zejména z USA, Německa, Velké Británie, Ruska a Číny.
„Jelikož je herní průmysl významným sektorem ekonomiky, potřebuje i toto odvětví podporu v rámci vzdělávání, investic a v neposlední řade i financování. Zájem o gaming neustále roste a do budoucna se očekává, že nadále růst bude. Abychom však tento trend udrželi a využili plný potenciál oboru, potřebujeme větší podporu ze strany státních orgánů,“ říká Pavel Barák z Asociace českých herních vývojářů.
Nedostatek zaměstnanců ovlivňuje i zábavní sektor
Herní průmysl v České republice zaměstnává více než 1 750 pracovních míst, z čehož největší podíl tvoří programátoři (21 %) a grafici (19 %). Každoročně se přitom otevře 280-300 nových pracovních příležitostí. Přes 60 % společností však uvádí, že jim zaměstnanci chybí.
Vzdělávání v oboru počítačových her nemá v tuto chvíli silné zázemí. Existuje zatím málo oborů, zaměřených na oblast počítačových her a počet absolventů tak nestačí trvalému růstu průmyslu. Studia se proto obrací i na zahraniční pracovní trh. Více než polovina z nich zaměstnává alespoň jednoho cizince, převážně z členských států EU a celkový podíl zaměstnanců ze zahraničí v herních firmách tvoří 29 %.
Pro začínající firmy jsou klíčoví investoři a přístup ke kapitálu. Hlavním zdrojem financování jsou však vlastní prostředky. Téměř polovina studií je kompletně financována z vlastních zdrojů a jen 19 % obdrželo investici. 14 % studií také využilo formy nefinanční podpory jako účast na veletrzích či inkubační program, řadu z těchto programů podporovala či přímo organizovala Asociace českých herních vývojářů.
Gaming přináší do ekonomiky více než televizní tvorba
Herní průmysl je významnou součástí a tahounem digitální ekonomiky, kdy digitální distribuce her významně roste a již převýšila distribuci v kamenných prodejnách. Řadí se také mezi kulturní a kreativní průmysly a svou velikostí mnohonásobně převyšuje obrat české filmové a televizní produkce. Systematická podpora státu je ovšem nadále nedostatečná. Je třeba přijmout balík komplexních opatření a nástrojů podpory především v oblasti vízových programů, přímé a nepřímé podpory začínajících firem a dlouhodobé podpory specializovaného vzdělání.
„Asociace českých herních vývojářů v tomto směru aktivně spolupracuje se státními orgány a usiluje o širší podporu herního průmyslu. Máme tak možnost své potřeby přímo komunikovat a na rozvoji podnikatelského prostředí se aktivně podílet. Hlavním cílem je společně se zasadit o rozvoj vzdělávacích programů pro budoucí vývojáře, zlepšit podmínky pro vývoj her v ČR a významně přispět k růstu tohoto odvětví,“ dodává Pavel Barák.
Miroslav Žák
České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.
