Jedna z nejdiskutovanějších etap historie Spojených států je bezesporu válka ve Vietnamu. Ta vedla nejen k zásadním proměnám americké (a světové) společnosti, ale také šlo o první zásadní konflikt, který se americkým ozbrojeným silám nepodařilo úspěšně zakončit ve vlastní prospěch. Válka si vybrala na společnosti obrovskou cenu, zanechala v lidech bezpočet stigmat a pro svoji kontroverzi vedla ke vzniku bezpočtu filmů zobrazujících děsivou tvář konfliktu a jeho bezcílnost z pohledu jednotlivých vojáků. Ať už sáhnete po Apocalypse Now!, Full Metal Jacket nebo Platoon, dočkáte se nezapomenutelných filmových zážitků, které se dají ale jen stěží srovnat s realitou. V Americké historii má tento konflikt své nepříliš výsostné postavení, ke kterému je na jednu stranu populární se vracet, na druhé straně je to pro spoustu žijících Američanů stále nepříjemné téma. A tak se hráčský svět dočkal nečekaného zpracování války ve Vietnamu z úplně jiného konce světa. Z Brna.
Kniha džunglí
Do vleklého konfliktu vstupuje hráč v roce 1967 prostřednictvím čerstvě vycvičeného Steva R. Hawkinse. Te se připojuje k velmi aktivní skupině americké armády a je v průběhu hraní vysílán na různorodé mise. Na svou dobu vypadal Vietcong velmi dobře a byť šlo o koridorovou akci z pohledu první osoby, měl hráč často poměrně volné pole působení, což umocňoval především pohyb po vojenské základě. Její otevřenost nabízela hráči možnost zajít na střelnici a zkoušet americké i ukořistěné zbraně od bojujících Vietnamců. To, co například Mafie vyřešila pouze animací na pozadí hlavního menu, vyřešili autoři z brněnského Pterodonu velmi elegantně a umožnili hráčům trávit čas v Hawkinsově osobním bunkru.
Podobnost s pokojem Tommyho Angela je čistě náhodná, ale člověk se srovnání jednoduše neubrání. Hawkins tak může listovat osobním deníkem, pročítat si zápisky z misí nebo osobní složky svých kolegů z armády. Může také poslouchat hudbu, kterou si dnes automaticky spojujeme s šedesátými lety a vietnamským konfliktem. I když jde v podstatě pouze o estetickou drobnost měnící se podle toho, jak hráč postupuje příběhem, je díky podobným prvkům vždycky snazší sžít se s hlavním hrdinou i prostředím.
To je mimo vojenskou základnu jednoduché, přímočaré, ale o to efektivnější. A také efektnější. Konflikt se neodehrával na otevřených pláních, ale povětšinou v neprostupných džunglích, kde byla americká armáda vystavována neustálým guerrilovým útokům Vietnamců. To stejné čeká i hráče a jeho tým vyslaný na jednotlivé mise. Útoky nepřátelských jednotek jsou často tím snazším, s čím je třeba se potýkat. Džungle totiž představuje nebezpečí sama o sobě. Je prošpikována nejrůznějšími pastmi, které Hawkinse snadno zabijí. Hráče také může vyvést z míry například vybuchující granát, který způsobí autentické pískání v uších a na moment i ztrátu orientace v okolí.
Přesto, že se většina misí odehrává v alespoň na první pohled otevřeném prostředí venkovního světa, jsou to především mise strávené v nekonečných podzemních tunelech, které vstoupily do herní historie. Pocit nekončícího nebezpečí číhajícího na každém kroku, pastí, tmy a klaustrofobie z nich dělají jedny z nejintenzivnějších herních zážitků, které můžete absolvovat. Netroufnu si soudit míru autenticity, ale pro herní potřeby šlo o mistrovsky navržené úrovně, které hráče nutily vydýchávat každých pár kroků v nepřehledném temném pekle.
Komouši hezky česky
Nedílnou součástí Vietcongu byla kromě Hawkinse jeho jednotka, která mívala pro různé mise různou podobu. V kontextu roku 2003, trendů a účelovosti se toho postavám moc vytknout nedá. Zpětně je ale třeba přiznat si velkou míru šablonovitosti a především v případě legendárního stopaře Le Duy Nhuta možná ne úplně šťastné zpracování některých jeho hlášek. Možná kdybychom dostali ve hře víc dobového kontextu a byl tenkrát prostor investovat do animací a filmečků, vynikl by vietnamský člen Hawkinsova týmu i něčím jiným než jen dabingem Jana Maxiána a hláškami jako: “Komouši jsou prasata!” s tím nejhorším asijským přízvukem, jaký si umíme představit. Rozhodně bych rád slyšel postavu předabovanou autentickým českým Vietnamcem, aby se hlas i přízvuk co nejvíc přiblížil skutečnosti.
Ostatní postavy pak slouží především jako rozptýlení před briefingy nebo při průchodu misemi. Umělá inteligence nebyla z nejhorších, ale často si vybírala svou daň při nečekaných stečích hráčových spolubojovníků. Především v nechvalně známé noční misi točící se kolem osvobozování rukojmí si hráč často přišel na své a musel pečlivě plánovat každý krok, protože nikdy nevěděl, kdy se něco pokazí.
Podobně jako již jednou zmiňovaná Mafia si ani Vietcong nebral servítky s psaním dialogů, a tak některé šustí papírem víc než jiné, ale především jsou všechny prošpikovány řádnou dávkou pěkně tučných nadávek, bez nichž by se některé momenty asi dost dobře obešly, ale v době, kdy spousta z nás Vietcong hrávala, jsme si přesně tyto momenty oblíbili asi ze všeho nejvíc. Mise tedy byla v podstatě splněna.
Nemilosrdná válka
Prvního Vietcongu se prodalo více než milion kopií, což je na poměrně malou českou hru z přelomu tisíciletí velký úspěch a právem se tak řadí mezi skvosty našeho herního průmyslu. Pravdou ovšem je, že hra nebyla ani zdaleka dokonalá. Pokud jsme mluvil o umělé inteligenci v kontextu příležitostných výpadků, tak technický stav a s ním spojené bugy si na hře vybraly mnohem větší daň než český dabing vietnamské postavy. Zasekávání v překážkách, problémy s modely zbraní nebo postav a určitá míra nestability hře rozhodně nepřidaly.
Na druhé straně je nutné si přiznat, že se Pterodonu podařila vytvořit velmi atmosferický hra, která ve světě ostudu rozhodně neudělala. Často se mluví o tom, že americká verze je v některých ohledech (především dabing) o pár dětských krůčků před tou českou, která v roce 2003 dokonce vyšla se zpožděním oproti té určené pro světový trh, ale z dnešního úhlu pohledu jde už o čistě hnidopišské detaily. Pro mnohé hráče vždycky půjde o milovanou hru s frustrujícími pasážemi prodíráním se džunglí a tunely vietnamských ozbrojenců, necenzurovaným humorem a hláškami a v neposlední řadě také o jeden střípek z herního dětství.
