Ptali jste se někdy sami sebe, co dělal Petr Vochozka před tím, než s Illusion Softworks začal pracovat na Hidden & Dangerous nebo Mafia? Petr Vochozka má totiž na svědomí dva trošku zapomenuté klenoty, které byly možná i trochu právem ztraceny v propadlišti času a nejsou v kontextu české adventurní školy skloňovány tak často, jako například Horké léto nebo Polda. Že nevíte, o kterých hrách je řeč? Když pomineme Tajemství Oslího ostrova, musí nutně padnout na dvojici titulů se soukromým očkem Vencou Záhybem.
Sedm dní a sedm nocí
Lhota je malebné české městečko, kde najdete snad všechny druhy lidí, které si můžete představit. Takový Kameňákov začátku devadesátých let v pixelovatém provedení. To nebylo zvoleno náhodou, protože hra vycházela z enginu využitého jen o něco dřív pro zmiňované Tajemství Oslího ostrova. Malinkatý tým autorů dal lechtivou adventuru dohromady během půl roku a vytvořil tím především poklonu slavné sérii Leisure Suit Larry, která je pro svoji lechtivost legendární.
Hráč se ujímá role detektiva jménem Venca Záhyb, který je najat majetným panem Smithem (originální anglické jméno!), který potřebuje ohlídat svých sedm dcer. Venca jim musí být k ruce, starat se o jejich blaho a při tom samozřejmě zápolit s bezpočtem logických hádanek a obyvateli Lhoty. Mezi nimi byl jeden jeho hospodský kamarád, s nímž se Venca vsadil, že se se všemi dívkami vyspí. Ve hře nechyběl tradiční český humor devadesátých let, a tak je hra prošpikována místy až nevkusnými vtipy, z nichž se člověk může zpětně červenat až na zadku. Hra je ovšem poplatná době a z dnešního úhlu pohledu příliš neexcelovala v žádném ohledu.
Příběhově jde v podstatě jen o jedno. Plnit přání sedmi sester jen proto, aby s nimi mohl Venca nakonec skončit v milostném propletenci. Hratelnost, která mohla odkazovat stejně jako tématika na skvost od Sierra On-line, se ovšem držela mnohdy parodovaného aspektu klikacích adventur. Řešení hádanek tak spočívalo především v opakované snaze nakombinovat nejrůznější předměty tak, aby z nich vzniklo absurdní řešení momentálního Vencova problému. Například řešení hned u první z dívek, Jasmíny, obnáší otrávení jejího pejska a následné nahrazení chlupatého mazlíčka vlastním papouškem. Teprve po něm se hráč dočkal milostného závěru první kapitoly. Zabít mi někdo kocoura a přinést mi místo něj hada, asi bych se s ním nechtěl ani bavit. Ale srdci neporučíme.
Každá z dívek má jiné povahové rysy, jiné představy a jiné požadavky nejen na ideálního partnera, ale také na Vencu samotného. Ten se tak musí od rána do večera otáčet jako ručička na hodinkách, aby plnil nejroztodivnější přání sedmi sester. Jak už bylo zmíněno, hlavním cílem je samozřejmě dostat se ke všem sestrám do postele. Ovšem na rozdíl od spousty her, kde je milostný akt zobrazen velmi delikátně nebo raději vůbec, přichází Petr Vochozka s minihrou, kterou můžeme zpětně přirovnat třeba k Hot Coffee módu z GTA: San Andreas.
Hráč byl nucen pro úspěšný průchod hrou zdárně souložit se všemi sestrami a přivést je k vrcholu pomocí správně nasazeného a udržovaného tempa. Zběsilé bušení do kláves ani do myši nebylo (a není) řešením a tak se často stávalo, že hráči frustrováni špatně udělanou minihrou od hry odcházeli. To v kombinaci s nelogickými hádankami a snahou aplikovat všechno na vše způsobilo, že se hra nedočkala příliš horkého přijetí. O to větším překvapením byl Vencův návrat.
6 ženichů a 1 navíc
Protože na každého jednou dojde, i náš Venca se dočkal za své činy zaslouženého trestu. Pan Smith si zlotřilého detektiva našel, a jelikož nešťastník přivedl všech sedm dcer do jiného stavu, musím jim teď Venca najít urychleně partnery, přesněji manžely. Těch je totiž malebný Teplý Týnec plný. Zdarma šířené pokračování se ke mně dostalo jako jedna z plných her u Levelu 108. V té době mi mohlo být odhadem třináct, ale protože jsem viděl především hezkou kreslenou grafiku a hra mluvila česky, nebyl důvod si ji nezahrát. A jelikož mám benevolentní rodiče, kteří si odehráli svoje, nebyl doma nikdo příliš proti.
Přiznám se, že byť je pokračování objektivně mnohem lepší hrou, dnes už na ni vzpomínám jen kvůli nostalgickému hraní v období puberty, kdy člověku podobné hry připadají naprosto bezkonkurenční. A to především kvůli všudypřítomným sprosťárnám, sexu, drogám a všemu tomu dalšímu, co člověka od určitého věku zajímá. Možná trošku zazlívám rodičům, že mě ke hře pustili, ale újma se nedostavila a já se tehdy královsky bavil.
Hledání ženichů je obecně mnohem zábavnější než plnění často nelogických úkolů pro rozmazlené sestry. A byť je pravdou, že i v 6 ženichů a 1 navíc se Venca musí tu a tam uchýlit k věci, která by zdravého člověka nenapadla (předhodit zmraženého králíka s afrodiziaky smečce psů), velká většina věcí se dá opravdu vyřešit smysluplně. Humor jde od milého až k nevkusnému, ale co by to jinak bylo za pokračování, kdyby najednou autoři změnili styl. Hru měl navíc z části na svědomí i Petr Vochozka, který spojil síly se studiem Enteron. Ti se do širšího povědomí dostali především díky hrám dělaným jako reklamní kampaň pro Becherovku. Dnes z nějakého důvodu na jejich stránkách všechny tyto projekty chybí, ale těžko se jim divit 🙂
Ani pokračováním autoři díru do světa neudělali, ale nadšení, s jakým se museli do pokračování pustit, se jim upřít nedá. Jako spousta podobných českých her, ani tato není příliš dělaná pro export do ciziny. Ať už kvůli jazykovým vtipům nebo kvůli narážkám na český kulturní kontext přelomu tisíciletí, který tak neřekne moc ani dnešní generaci hráčů. Pokud jste ovšem v devadesátkách vyrůstali a tato dvojice her vám utekla, dejte jim přece jen šanci. Možná se budete bavit víc, než byste čekali.
