Ni.Bi.Ru: Posel bohů – Recenze

Miroslav Žák – 30/01/2019

Německý podzemní komplex v Čechách, tajný vojenský projekt a odkaz mayské civilizace. To vše od autorů úspěšného Posla Smrti.

Nibiru má být novým remakem staré adventury Posel Bohů z roku 1998. Nejedná se je o předělání do nového kabátu ale i nové změny. Původní hru jsem nehrál tak jsem se očekáváním pustil do hraní.

Jednoho večera náš hrdina Martin Holan obdrží telefonát od svého strýce že v Čechách byla objevena štola z 2.světové války tak aby vyrazil do Prahy převzal veškerou dokumentaci a vydal se na místo objevu.

Co se zdá být zprvu snadným krátkým výletem se záhy nebezpečně komplikuje. Kontakt z hlavního města za záhadných okolností zemře a získání potřebných povolení nebude lehké.
Příběhová linka je tedy nastíněna ale kam nás toto pátrání zavede?

Atmosféra je přeci jen od minula trochu více uvolněnější, jelikož nyní pátráme po historických místech a faktech, ale to neznamená že zde někdo nezemře. Tato výprava ovlivní mnoho životů.
Navštívíme pestrá místa jako Prahu, štolu s německým bunkrem, vilu a hotel ve Francii a naše putování nás zavede až do Mexika. Grafika přeci jen doznala určitých změn k lepšímu, hlavně rozlišení 1024×800 je citelně vidět. Lokace jsou vytvořeny s citem pro detail a spoustu jich uvidíte za denního světla ale i pod rouškou tmy. Bohužel pestrost lokací trochu sráží fakt na jejich prázdnost. Je jasné že v džungli na moc lidí nenarazíte ale v Praze a ve Francii aby byly v poledne na ulici jen dva lidé je trochu zarážející.

Ovládání zůstalo při starém a vystačíte si s pravým a levým tlačítkem.

Autoři si velmi libují v hlavolamech tak i zde potrápíte šedou kůru mozkovou. Hádanky jsou ze začátku lehké ke konci ovšem začne přituhovat.
Opět se setkáváme s vynikajícím dabingem kterého se zhostili známé osobnosti jako J. Šťastný, V. Brabec, P. Soukup, D. Klapka, V. Fišer, V. Rašilov a J. Hanzlík.
Hudební doprovod taktéž nezklamal a z reproduktorů se linou skladby které zpříjemňují hratelnost. Celková herní doba se od minula o něco zkrátila a hra se dá dohrát tak za 8 hodin čistého času.

Tak jak to nakonec dopadlo? Dle mého názoru velmi dobře, je vidět že se hra ubírá trochu jiným směrem než její starší bratříček, dokonce zde dojde i na nějaké ti vtipné momenty.
Nabízí slušnou zápletku na netradiční téma a má zajímavé myšlenky.

Miroslav Žák

České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.

Komentáře

Sdělte nám svůj názor

Zatím žádný komentář.