Prokletí Eridenu – recenze

Miroslav Žák – 24/06/2017

Jednoho dne se mladý hrdina (mladá hrdinka) rozhodl vydat na dlouhou cestu za dobrodružstvím. Po nějakém čase dorazil na dohled trosek bývalého honosného města Eridenu. Neváhal ani minutu a vstoupil do ponurých ulic, lemovaných pobořenými domy s mrtvými okny, když v tom zmaru se přece jen objevil jeden dům, který je jako zázrakem ubránil okolní zkáze a přímo vybízel k důkladnějšímu prozkoumání. A stálo to za to. Uvnitř se skrýval záznam tragédie dávno minulé tak, jak se doopravdy stala.

Mocný čaroděj, jehož hlavním hnacím motorem byla závist, uvrhl na město strašlivou kletbu, při které bylo vše živé polapeno do magických zrcadel. Pisatel tohoto záznamu, kouzelník vysoké úrovně, svedl boj na hradbách města se samotným tvůrcem kletby. Ten byl poražen, ale zástupci dobra už nezbyl dostatek sil na prolomení prokletí. Poslední síly vrhl tedy na napsání pergamenu s nadějí, že v budoucnu dobrodruh bez bázně a hany vstoupí do tohoto domu a svou silou a umem dokáže město osvobodit z područí kouzelných zrcadel. Cesta vede na horu za městem, kde se tyčí místní Stonehenge. Podstavec uprostřed kamenného kruhu skrývá cestu do podzemí. Tak tedy vzhůru dolů, do říše před zrcadlem.

Než se pustíte do atmosféry hry, na úvod vás čeká výběr pěti stupňů obtížnosti a volba jedné z devíti postav. Každá z nich je doprovázena krátkým životopisem s udáním důvodu, proč se postava vydává na cesty. Je také naznačeno, v čem spočívají její přednosti a nedostatky. Hrdina disponuje třemi atributy – silou, magenergií a vitalitou. Zatímco první dvě mohou klesat na nulu (a také klesají), u třetí to má fatální následky v podobě smrti. Dále je třeba starat se o jídlo a pití, protože bez krmení a popíjení nastává záhy neslavný konec. Hrdina se ocitá v podzemí nahý s prázdnýma rukama, kterýma se nedovede bránit. Takže najít co nejrychleji zbraň a první souboj může začít.

Pár slov ke zpracování. Klasický krokovací / čtverečkový dungeon s jednou postavou. V inventáři vidíte situaci svých tří atributů (zdraví, magenergie, síla), obsah torny, oblečení máte-li, stav hladu a žízně a předměty v rukou. Pravou myší lze získat informaci o vlastněném předmětu. Klady: poměrně podařený automaping a styl kouzlení – kombinací čtyř složek živlů vznikne kouzlo ve váčku, které můžete hned použít nebo uschovat dle potřeby. Co se týká nedostatků, asi nejhorší je způsob boje. Klikáním pravou myší na ruce se provede útok. Např. u dýky se objeví nabídka bodnout/hodit, holí prostě mávnete rovnou. Pokud je v ruce váček, je tímto sesláno kouzlo. Pak je chvíli ruka mimo provoz. Problém je v tom, že občas kreatura zasáhne i když je mezi ní a hrdinou jedno pole volné. Další nepříjemností je, že zásahy jsou indikovány pouze zvukově a ne třeba obláčkem krve spolu s počtem ubraných bodů. Chvíli takhle máváte zbraní a najednou pic, had je ve věčných hadištích. K ukládání hry je potřeba sbírat speciální kameny, bez nichž hru neuložíte (krom nejnižší obtížnosti). Jinak čas v podzemí trávíte standardními činnostmi – sbírání klíčů a jiných předmětů, spínání spínačů, teleportování teleporty a stálými potyčkami. Po ukončení úrovně máte možnost zakoupit v obchodě různé vybavení od zbraní, přes oblečení, až po misku slizu.

Celkově na mě Eridem působí jako zastaralá věc, která neměla v době vydání moc šancí prorazit. A asi i proto byla tak brzy uveřejněna na internetu ke stažení.

Miroslav Žák

České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.

Komentáře

Sdělte nám svůj názor

Zatím žádný komentář.