Jakým způsobem se Arabové dozvěděli o existenci EONu, přístroje neznámého původu, jež vlastní americká vláda, a který přenáší cokoli, co je do něj vloženo hluboko do minulosti, není jasné. Jisté ale je, že Araby najatí žoldáci přepadli americký EON a vstoupili do něj. Dva miliony let v minulosti měli jediný cíl. Zničit ložiska siberitu, o který se Američané a Rusové přou a znovu je tak donutit k závislosti na ropě. Ale nic není tak snadné, jak se zdá a co si Arabové v současnosti plánovali, se v minulosti nemusí hned tak stát skutkem.
Faktem je, že Arabské útoky překvapily všechny. Žoldáci stáli jak proti Američanům, tak proti Rusům, a zpočátku si nevedli vůbec špatně, ba naopak. Rusové si mysleli, že žoldáky najali Američané, Američané si mysleli pravý opak. Ani jedno nebylo pravda. Jisté bylo jen to, že třetí strana konfliktu dovede pořádně zamíchat kartami.
Do minulosti vstoupilo několikero arabských šejků, doprovázených najatými žoldáky, nejen arabskými, ale též německými. Jednou z nich je i Heike Steyerová. Pracuje pro šejka Omara…
Sami šejkové jsou velmi zrádní. Několikrát se rozhodnou spolupracovat na výzkumu spolu s Američany, nebo Rusy jen proto, aby mohli ukradnout výsledky jejich výzkumu a využít je pro svoje vlastní účely.
Ovšem je zde ještě jedna okolnost, se kterou šejkové nepočítali. Mohou si být jisti, že jim žoldáci budou věrní? Většině žoldáků se brzy práce pro Araby znelíbí. Že by nízký žold? Důvod neznáme, jisté ovšem je, že založí svoje vlastní skupinky, o nichž můžeme slyšet jako o United Preservation Force nebo jako o Legii Žoldnéřů, které již nepracují pro šejky, ale jednoduše pro toho, kdo dá víc.
Skutečně to, s kým budou spolupracovat, záleží jen na penězích. Najmou si je Rusové na zničení americké základny, ale pokud Arabové dostanou od Američanů v té základně víc, nejen že jim nic neudělají, ale ještě pro ně budou pracovat. Dokud zas někdo nedá víc. Pronajímají své lidi, prodávají zbraňové technologie, vše výměnou za materiál. A samozřejmě vždy využijí příležitosti zmocnit se cizích výsledků výzkumu… jak to asi skončí?
Miroslav Žák
České a slovenské hry sbírám od roku 2001. Více než o samotné hraní se zajímám o vývoj a archivaci. Mojí hlavní zbraní je motivace.
