Memories gets older

Interaktivní atmosférická procházka snem z ledna 2023. Jednotlivé obrazy představují útržky vzpomínek na to, co se hlavní postavě – vám – zdálo. Cílem je vybavit si celý sen, ale čím starší vzpomínky jsou, tím hůř se na ně vzpomíná a tím náročnější je jimi projít. Jsou stále abstraktnější a jejich atmosféra děsivější.

Vzpomínkami postupujete tak, že z nich vytrháváte podstatné části; napoví vám úryvky textu v každé z nich. Na konci, po probuzení, máte prostor, kde ze sesbíraných fragmentů složíte vlastní katarzi snu. Najdete tu i závěrečné poselství, které naznačuje, že tahle noční můra nebyla první ani poslední, v níž jste potkali děsivé neznámo. Pocit úzkosti a sledování umocňuje silueta postavy, která je s výjimkou prvního záběru přítomná ve všech vzpomínkách a s jejich stárnutím se pomalu přibližuje.

Technika: příběh vyprávím prostřednictvím vlastních vytištěných fotografií, které jsem upravovala chemikáliemi, klasickým trháním či mačkáním nebo kresbou. Chtěla jsem materiál využít co nejvíc, proto i přechod mezi obrazy funguje jako trhání papíru. Veškeré animace jsou natočené snímek po snímku a následně převedené do digitální podoby.

Inspirace: velkou inspirací pro mě byla experimentální filmová technika found footage – jedna z avantgardních tendencí v USA po roce 1945, která pracovala s existujícím materiálem, jenž byl sestříhán a zasazen do kontextu doby. Zaujal mě především film Decasia režiséra Billa Morrisona, který promítá filmové záběry poškozené časem i s jejich vadami a poukazuje tak na všeobecnou pomíjivost filmu i času. V mnoha záběrech postavy vypadají, jako by bojovaly se samotnou zkázou nebo před ní utíkaly.

Technická podpora: Max Bolf